Narozen v Praze, zemřel tamtéž. Herec. V raném věku propadl kouzlu loutkového divadla a za okupace začal pracovat jako technik v Říši loutek. Po válce se přihlásil na Pražskou konzervatoř, která byla v prvním ročníku přeměněna na DAMU. Studoval u profesorů Peška, Vejražky a Půlpánové. V roce 1950 nastoupil do svého prvního angažmá v Krajském oblastním divadle Olomouc, kde si zahrál řadu zajímavých rolí, například Romea. Vojenskou službu měl odsloužit v Armádním uměleckém divadle u E. F. Buriana, jenže kvůli špatnému kádrovému profilu skončil u PTP v Komárně.
V roce 1956 se vrátil do Olomouce a pokračoval ve výrazných rolích – ztvárnil například i Hamleta. V padesátých letech se objevil v několika vedlejších filmových rolích. Už jako student se objevil v malé roli Fričova válečného dramatu Návrat domů (1948), nebo po vojně v postavě lékárnického synka Ludvíka Víky vyzývajícího spolužáka Ratkina na souboj v Krškově filmové adaptaci Šrámkova Stříbrného větru (1954). V roce 1960 odešel do Prahy do Divadla E. F. Buriana, kde se objevoval převážně ve veselohrách, někdy až grotestního rázu. V té době získal i svou první hlavní filmovou roli – ztvárnil novináře Julia Fučíka v Balíkově adaptaci Reportáži psané na oprátce (1961).
V Divadle E. F. Buriana prožil šest sezón a stal se neoficiálním dramaturgem souboru. V roce 1966 přešel za Františkem Pavlíčkem do Divadla na Vinohradech. Hrál například ve Strindbergově Královně Kristýně, v Noci s leguánem Tenessee Williamse nebo v řadě inscenací Čechova. Sám si zvlášť cenil rolí Doktora ze Steinbeckovy Grandlehárny a Savického v Pavlíčkově dramatizaci Babelových próz uváděných pod názvem Nanebevstoupení Sašky Krista.
Po odchodu do důchodu hostoval v Divadle ABC, Rokoku a v Divadle v Řeznické, objevil se i ve Viole, kde přednášel pohádky pro dospělé Na dobrou noc nebo Nerudovy a Seifertovy verše. Za celoživotní mistrovství v činohře mu byla v roce 2008 udělena cena Thálie.

Zdroj: www.divadelni-noviny.cz