Jeden z klenotů italského verismu, Giordanova opera Andrea Chénier byla uvedena v Národním divadle jako žhavá novinka v roce 1897, pouhý rok po světové premiéře v milánské Scale a tři měsíce po její premiéře v Hamburku, kterou řídil Gustav Mahler. Od té doby v Národním divadle nikdy nezazněla. Strhující dramatická hudba i vypjatá emotivita a atmosféra příběhu z doby Francouzské revoluce ji ovšem řadí mezi vrcholy dobové operní tvorby. Její styl je nezaměnitelně italský, ve zvukové barevnosti a melodice blízký Puccinimu, v údernosti davových scén zase pozdnímu Verdimu. O úzké spřízněnosti s Puccinim svědčí koneckonců i jméno libretisty – Luigi Illica byl mimo jiné spoluautorem Bohémy, Tosky či Madam Butterfly.
Pro Giordana sepsal fiktivní příběh skutečného francouzského básníka André Chéniera, jedné z posledních obětí Robespierrovy hrůzovlády v letech 1793-1794. Giordanova opera je dramatem milostného trojúhelníku, v němž stojí aristokratka Maddalena, sluha Gérard a básník Chénier. Zprvu nevinné flirtování se vlivem revolučních událostí promění v zoufalou a zběsilou vášeň – pronásledovaná Maddalena vyznává v tajných dopisech Chénierovi lásku, Gérard, nyní čelný představitel jakobínského režimu, zneužívá své moci k osobním zájmům o Maddalenu a snílek Chénier uprostřed revolučního teroru stále věří ve svobodu, inspiraci a lásku. Láska uprostřed revoluce je však smrtelně nebezpečná věc. Inscenace je dílem dirigenta a uměleckého ředitele Opery Národního divadla Petra Kofroně a činoherního režiséra Michala Dočekala.

Délka představení včetně přestávky: 2 hodiny a 30 minut, jedna přestávka 20 minut.

Sbor a orchestr ND. Autorská a nakladatelská práva k provozování díla zastupuje Bärenreiter Praha.