Narozen v Praze, zemřel tamtéž (datum úmrtí bývá uváděno též 24. 5. 1946). V letech 1904–1907 studoval skladbu u K. Steckera na Konzervatoři Praha, pak v letech 1908–1909 na mistrovské škole u V. Nováka a krátce též v pěvecké škole M. Langové. V Národním divadle byl angažován v letech 1912-1938, zprvu jako asistent dirigenta a korepetitor, od roku 1918 i jako dirigent opery. Poté odešel do soukromí.
Autor opery Penthesilea (1923) podle H. von Kleista. V roce 1915 se pokusil o osobitou stylizaci "antické" hudby v Kvapilově inscenaci Euripidova Hippolyta. V roce 1920 zkomponoval hudbu pro jediné představení Régnierovy symbolické dramatické básně Muž a siréna, připravené Klubem sólistů. Hilar si ho zvolil za hudebního spolupracovníka při svém režijním debutu v ND (Shakespeare: Coriolan, 1921).
Bratr houslisty Antonína Maixnera, člena orchestru ND.
Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově (5, 51).

Archivní personální složka sign. P 1445 obsahuje tento materiál:
- program k Meloplastickému, melodeklamačnímu a tanečnímu večeru Olgy Vl. Gzovské
- list in memoriam s fotografií datovaný 25. 5. 1946
- bianco korespondenčního lístku V. Maixnera
- program čestného večera na paměť V. Maixnera z 28. 3. 1963 ve Smetanově museu
- životopisy
- výstřižky z tisku k úmrtí a výročím
- civilní fotografie (nekvalitní)

Kniha vzpomínkových listů na V. Maixnera v knihovně archivu ND, sign. IO 584