Český skladatel a klavírista, narodil se v Praze, zemřel ve Würzburgu (Německo, umučen nacisty). Studoval na konzervatoři v Praze (1904–1906), v Lipsku (1908–1910) a v Kolíně nad Rýnem (1911–1914). V letech 1936–1939 působil jako klavírista Čs. rozhlasu v Praze. Pro jeho hudbu je charakteristický vývoj od pozdního romantismu a expresionismu k neoklasicismu, uplatnění grotesky a parodie, složitá rytmika a zvuková barevnost.

Ve 30. letech byla část jeho tvorby bezprostředně spjatá s komunistickým hnutím – kantáta Komunistický manifest (1932), šestá Symfonie svobody (1941), opera Plameny (1928). V letech 1921–1931 byl výrazně ovlivněn jazzem (klavírní skladby, jazzové oratorium H. M. S. Royal Oak, 1930). Z dalších děl: 8 symfonií, 3 klavírní sonáty a jiné klavírní a komorní skladby. Jako interpret se věnoval zvláště propagaci soudobé tvorby a hudby čtvrttónové.