Francouzský dramatik, libretista operet a komických oper, archivář Společnosti dramatických autorů a cukrář prodávající zvláště ochucené kaštany, vytvořené jako odkaz na divadelní hry, Paul Siraudin (1812–1883) projevoval od nejútlejšího dětství hluboký zájem o divadlo. Debutoval ve spolupráci s Alfredem Delacourem s několika vaudevilly. Nemalý úspěch zaznamenaly jeho komedie, jako byla satirická jednoaktovka Tři klobouky, v níž se nedílná módní součást dámského šatníku stává nebezpečně kompromitující věcí doličnou.
Paní Johanna Morissetová přichází v divadle nedopatřením o klobouk, a tím je v sázce zachování jejího manželství s mužem posedlým žárlivostí. Pevně organizovaná zápletka, parodující běžné postavy, je založena na pohybu důležité rekvizity. Princip trojího opakování napomáhá k nastolení zběsilého rytmu nepřetržitých drobných mrzutostí mezi pitoreskními figurami. Z bláznivých scén vychází vítězně semknutá a promyšlená ženská solidarita.
Komického účinku je dosaženo i tím, že klobouk dle momentální konstelace překotně mění svou funkci – jednak chvíli poslouží k usvědčení z nepravd, jednak následně napomáhá k potvrzení alibi. Postupně se nařknutí z nevěry rozšíří na Kláru Gobineauovou, přítelkyni rodiny Morissetových, což způsobí prekérnost rozehranou mezi dvěma ženskými hlavami a třemi klobouky stejného modelu z jednoho salonu.
Další milosrdná lež něžného pohlaví prospěje k všeobecné spokojenosti mužských protějšků v pravý čas, kdy se na scéně objeví třetí chybějící hlava mladé vdovy Lucie de Beaulieuové, která nepřímo způsobila rozmarný kolotoč vzájemného obviňování a omlouvání.

Spolu s: Krylov, Medvěd námluvčím (č), Pippich, Ve veřejném životě (č). V reprízách s: Šamberk, Palackého třída čís. 27 (č).