Zobrazit inscenaci opery Sedm smrtelných hříchů z roku 2021

Dvě různé tváře moderní evropské opery a dva různé hudební i divadelní světy budou moci diváci Státní opery poznat během jediného večera, složeného z operních jednoaktovek Kurta Weilla a Arnolda Schönberga, pozoruhodných inovátorů hudby 20. století. Společné téma Weillových Sedmi smrtelných hříchů a Schönbergova Očekávání by se dalo označit jako „žena (a svět)“. V obou přibližně půlhodinových operách je však uchopeno zcela odlišně. Ironicky založená Weillova operní miniatura na slova velkého kritika měšťácké společnosti, německého dramatika Bertolta Brechta ukazuje „ženu ve světě“: čím vším musí žena projít, aby byla v očích své přízemní a pokrytecké rodiny považována za „ctnostnou“ – totiž ekonomicky úspěšnou? Satira o „smrtelných hříších“ zazněla poprvé v Paříži roku 1933. Brechtovu krutě jízlivému příběhu dodal Kurt Weill patřičný nadhled pro něj typickou inspirací ve své době velmi oblíbeným jazzem a kabaretní hudbou.
V Schönbergově monodramatu Očekávání je pak Weillovo ženské téma obráceno naruby, nabízí totiž pohled do „světa v ženě“: opera je jediným souvislým monologem postavy nazvané prostě Žena, v němž prožívá obrovské spektrum protikladných emocí ze ztráty milovaného muže. Schönbergova libretistka, básnířka a lékařka Marie Pappenheim zasadila ženin monolog do prostředí tajemného nočního lesa, který svou atmosférou a motivy nabízí široké možnosti výkladu – od naturalistického, přes symbolistický až po psychoanalytický. Od Weillova „operního kabaretu“ se Schönbergovo monodrama liší nejen tématem, ale zcela zásadně i vypjatým expresionistickým hudebním jazykem, umocňujícím a zhmotňujícím to, čím žena ve svém nitru prochází, onen „svět v ženě“. Očekávání patří ke klíčovým dílům operní moderny a je historicky spjaté s Prahou, dokonce přímo s dnešní Státní operou, někdejším Novým německým divadlem – zde totiž mělo v roce 1924 pod taktovkou Alexandra Zemlinského svou světovou premiéru.
Výsostně ženské téma obou oper divadelně ztvární česká režisérka Barbora Horáková Joly, působící především v západní Evropě, kde také získala několik prestižních ocenění. Ve Státní opeře se poprvé představila na počátku roku 2021 svou režijní interpretací Verdiho Rigoletta. Hudební nastudování má v rukou jeden z největších talentů mladé české dirigentské generace Jiří Rožeň.

Autorská a nakladatelská práva k provozování díla Sedm smrtelných hříchů zastupuje Bärenreiter Praha.
Nastudováno v německém originále, v představení jsou použity české, anglické a německé titulky.
Délka celého představení včetně opery Očekávání a jedné přestávky je 1 hodina 30 minut.

Inscenace neměla oficiální derniéru. Údaj o derniéře je pouze pro potřeby databáze.

Archivní složka sign. O 540a obsahuje následující materiál společný pro obě inscenace:
- tisková zpráva
- protokol z výrobní porady (9. 6. 2021)
- interní sdělení o natáčení a focení na zkouškách
- cedule: 1. premiéra, 2. premiéra
- komplet cedulí - tematiky opery Sedm smrtelných hříchů 1.–5. repríza
- komplet cedulí - tematiky opery Očekávání 1.–4. repríza (z důvodu onemocnění se v repríze 8. 12. 2021 hrála pouze první opera)
- mediální ohlasy z tisku, časopisu ND ad.
- programová brožura (zvlášť česká a anglická verze, česká obsahuje libreto)
- inscenační plakát (výtvarnice Jana Vinklerová)
- pozvánka na premiéru
- sada fotografií (celky scény, detaily)

Hráno spolu s: Sedm smrtelných hříchů. Účinkuje Orchestr Státní opery.