Popis
Viktor Ullmann patří svým životem i tvorbou k nejpozoruhodnějším skladatelům první poloviny 20. století. Postupně se propracoval k vlastnímu, nezaměnitelnému kompozičnímu stylu, který lze charakterizovat jako originální a krásný, prodchnutý zájmem o spiritualitu a esoterické nauky. Koprodukční projekt Národního divadla a Národního divadla moravskoslezského nabízí jedinečnou příležitost seznámit se s jeho dvěma posledními operami Rozbitý džbán a Císař Atlantidy, které vytvořil v letech 1941–1944, druhou z nich v terezínském ghettu. Opery zazní v českém přebásnění Jaromíra Nohavici.
Jednoaktová opera Císař Atlantidy aneb Odepření smrti vznikala v letech 1943–1944 v terezínském ghettu ve spolupráci s teprve čtyřiadvacetiletým básníkem a výtvarníkem Petrem Kienem. Kien byl do Terezína deportován v roce 1941, Ullmann o rok později a oba se velmi aktivně zapojili do kulturního života v ghettu. V prostředí hladu, nemocí, umírání, izolace a strachu z toho, co přijde, stvořili příběh o císaři, jenž si přisoudí právo „brát lidem duše“ a rozhodovat o životě a smrti. A tak se Smrt, uražena jeho zpupností a znechucena „mechanizací moderního života a umírání“, rozhodne udělit císaři i celému lidstvu pořádnou lekci tím, že znemožní komukoliv zemřít. V jasné alegorii na diktátora, který rozpoutá válku, nacházejí Ullmann a Kien v odepření možnosti zabíjet cestu k lásce a porozumění mezi lidmi. Viktor Ullmann byl 16. října odeslán transportem do Osvětimi společně s Hansem Krásou, Pavlem Haasem, Karlem Ančerlem, Petrem Kienem, Gideonem Kleinem nebo pěvcem Karlem Bermanem, pozdějším sólistou Národního divadla, pro kterého byla napsána role Smrti. Jeho aktovka zůstává dodnes dílem, jež nás svou přímočarostí neomylně vede k tomu, co je pro lidstvo opravdu důležité, jakkoliv to může znít jako klišé: ke svobodě a společnému životu v lásce a míru.
Projekt vznikl v rámci dramaturgického cyklu Opery terezínských skladatelů v koprodukci Národního divadla a Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Inscenaci uvádíme v rámci projektu Musica non grata, který oživuje umělecký odkaz skladatelek a skladatelů důležitých pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekvováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. Musica non grata je mezinárodní hudební a kulturní projekt České republiky a Německa, iniciovaný a organizovaný Národním divadlem a finančně podporovaný Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo.
Délka celého večera 2 hodiny, 1 přestávka.