Narozen v Praze, zemřel tamtéž. Narodil se v českém prostředí v rodině obchodního jednatele. Po dokončení české reálky v Praze (1906) složil doplňovací maturitu na gymnáziu (1910). Úmysl věnovat se hudbě mu znemožnila vážná choroba sluchu, a tak studoval na pražské německé univerzitě slavistiku, germanistiku a romanistiku (doktorát 1918). Od roku 1914 byl zaměstnán v České obchodní a živnostenské komoře, nakonec jako vedoucí překladatelského oddělení; roku 1939 byl z rasových důvodů penzionován. Zároveň pracoval jako externí redaktor deníku Prager Presse (do 1938) a hojně přispíval do Kmene, Rozprav Aventina, Činu, Literárních novin, Kritického měsíčníku, Svobodného slova a dalších, i zahraničních časopisů. Část svého literárního a překladatelského díla vydával v té době pod pseudonymy i cizími jmény). Po osvobození působil jako nakladatelský redaktor, od roku 1948 žil jako spisovatel a překladatel z povolání.

Jeho rozsáhlé, mnohostranné a druhově rozmanité dílo zasahovalo do literatury a zároveň do dalších uměleckých a vědních oborů. Z více než sta rozsáhlejších překladů světové poezie a prózy (celkem z třinácti jazyků) mají vedle německých klasiků (Goethe, Schiller, Büchner, Kleist, Heine, Storm, H.Mann) zvláštní význam překlady Th.Manna a Fr.Kafky. Jako generační druh celé skupiny vynikajících pražských německých spisovatelů (M. Brod, E. E. Kisch, F. Werfel) osvětloval od 30. let specifické podmínky jejich života i tvorby.

Překládal také z češtiny do němčiny; zde se zasloužil o pronikání českých básníků (Březiny, Šaldy, Vrchlického, Sovy, Halase aj.) i prozaiků (Durycha aj.) do německého, a tím také evropského kulturního povědomí. Vedle moderní české lyriky a prózy překládal do němčiny i českou a ostatní slovanskou lidovou slovesnost (Volkslieder der Slawen), českou hudebně vědeckou literaturu (např. o Dvořákovi, Janáčkovi, Foerstrovi aj.) a texty operních libret, oratorií atd. Velmi cenné jsou jeho knihy o češtině; tato tvorba zahrnuje jak veršovanou lyriku (Sonety kněžně,1945), tak esejistiku (Bohyně čeká,1945), zejména však práce oscilující mezi sférou umění a vědeckého výkladu (Chrám a tvrz, 1946; Čeština poklepem i poslechem, 1948).