Narozen v Moravských Budějovicích, zemřel v Praze. V letech 1887-1890 studoval na varhanické škole v Praze. Poté dlouho působil jako učitel hudby, zpěvák (tenor), sbormistr v cizině (1894-1898 v jugoslávské Šabaci). V letech 1898-1899 sbormistr Zpěváckého spolku slovanského ve Vídni (v této době byl dopisovatelem hudebního časopisu Dalibor). V letech 1898-1920 angažován v Hofoper ve Vídni (od roku 1898 člen operního sboru, od roku 1899 zástupce sbormistra). Současně v letech 1901-1920 sbormistr Lumíra, významného zpěváckého spolku vídeňských Čechů. Skladatel sborů, písní a církevní hudby. Ve Vídni se seznámil s K.Kovařovicem, který se ho po skončení 1.světové války snažil získat pro ND, ale jeho návrh nenašel zprvu u intendance porozumění (podle Stanov Ústavu penzijního pro členy ND z roku 1902 nesměli být do ND přijímáni umělci starší 40 let). Do funkce sbormistra byl Herle přijat až za éry O.Ostrčila 1.4.1921, v ND působil do 31.7.1936. V letech 1921-1939 byl rovněž sbormistrem Hlaholu pražského, s nímž vystupoval i v zahraničí. Otec zpěvačky Věry Herleové.