Narozen v Praze, zemřel v Praze. V letech 1909–1915 studoval na pražské Akademii výtvarných umění (u prof. V. Roubalíka, I. Bukovace a M. Švabinského). K divadelnímu výtvarnictví ho přivedlo členství ve spolku Mánes, s jehož příslušníky usiloval v období kolem 1. světové války o obrodu výtvarného umění, a také výtvarného projevu divadelního. V letech 1916–1919 pracoval jako výtvarník v Divadle na Vinohradech. Zásluhou ředitele V. Štecha nastoupil v roce 1921 do Státního divadla Brno ve funkci šéfa výpravy, ale již v roce 1922 ho konflikt provozovatele s uměleckými představiteli divadla přiměl k nucenému odchodu. V následujících letech pak už pevný úvazek v divadle nepřijal.
Navrhoval zejména výpravy v Divadle na Vinohradech, ND a v dalších českých divadlech. Svým dílem byl spjat po celou dobu jejich tvůrčí činnosti převážně s režiséry K. H. Hilarem, K. Dostalem a B. Stejskalem. Se Stejskalem pokračoval krátký čas ve spolupráci i po roce 1945 v Karlových Varech. Pro Divadlo na Poříčí namaloval v roce 1942 u příležitosti inscenace Hauptmannovy hry Trunda a Lajda oponu.
Důležitý umělecký přínos se projevil i v oblasti kostýmní tvorby. Jeho kostýmy byly se scénou stylově jednotné a jednoduché na pohled. Postihovaly však, zejména v barvě, charakter postav. Tato část jeho tvorby souvisela i s jeho figurální malbou, která byla částečně připoutána k divadlu portréty hereckých osobností (M. Brožová aj.). Neméně významné jsou i jeho plakáty, provázející celou tvorbu (např. k Čapkově Loupežníkovi v Divadle na Vinohradech, 1945).