Italský libretista a básník (pův. jm. Trapassi). Narodil se 3.1.1698 v Římě, zemřel 12.4. 1782 ve Vídni. Malého ho adoptoval římský milovník literatury Gravina, který mu dal jméno Metastazio a odkázal mu posléze celý svůj majetek. Dostalo se mu přísně klasického vzdělání. V Neapoli se připravoval na dráhu právnika, záhy jej však zlákalo divadlo. Svým prvním libretem Didone abbandoata (zhudebnil Domenico Sarro r. 1724) se proslavil téměř přes noc. V roce 1729 obdržel pozvání do Vídně, kde nahradil Zena jako dvorní básník císaře Karla VI. V roce 1730 bylo poprvé zhudebněno jeho libreto Artaserse, které znamená předěl v historii opery. Představuje nejčistší výraz nových myšlenek opery seria. Během půlstoletí stráveného ve Vídni si Metastasio vybudoval postavení, které z něj učinilo nejen nejslavnějšího italského básníka své doby, ale také nejčastěji využívaného libretistu v dějinách vůbec. Kromě textů k oratoriím a menším dramatickým útvarům napsal 27 libret k plnohodnotným operám. K nejznámnějším patří Demofoonte, La clemenza di Tito, Alessandro nell´Indie nebo Adriano in Siria. Jeho libreta posloužila jako předloha mnoha skladatelům po celé Evropě. Děj se zpravidla vyhýbal komickým zápletkám a sázel spíše na konflikt lásky a povinnosti, který poskytoval řadu příležitostí k áriím plným vášnivých emocí a citů. Jejich elegantní verše, jež lze považovat za ideální ukázku propojení barokních postupů s myšlenkami osvícenství, vytvořily základ opery seria poloviny 18. století.