Narozen ve Slatiňanech (u Chrudimi), zemřel v Praze. Původním povoláním architekt, absolvent Vysokého učení technického v Praze. Jako stipendista a historik užitého umění navštívil řadu zemí, kde se zajímal také o divadlo. Od roku 1887 působil jako profesor Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Články o divadle psal do časopisů Lumír, Čas, Zlatá Praha. Spolu s J. Kvapilem a dalšími spolupracoval ve výstavním divadle Uranii. Stal se členem Společnosti Národního divadla, která v roce 1900 převzala správu ND po Družstvu, a byl jmenován ředitelem ND. V této funkci působil od května 1900 do dubna 1922. Spolu s ním vstoupili do ND J. Kvapil, pozdější šéf činohry, a K. Kovařovic jako šéf opery.

Nové vedení se zasloužilo o to, že po éře ředitele Šuberta, kdy činohra setrvávala u principů pozdně romantického stylu a realistické povahokresby, pronikly na scénu ND nové umělecké tendence ze zlomu století, principy psychologické analýzy, impresionismu a symbolického náznaku. V době Schmoranzova ředitelování se na jevišti ND přihlásila i nová vlna českých dramatiků v čele s F. Šrámkem, J. Mahenem, V. Dykem, S. Lomem, A. Dvořákem a J. Hilbertem. Schmoranz zasahoval nejen do záležitostí administrativních, jež zvládal s diplomatickým taktem, ale i do repertoáru a obsazování úloh. Jeho přičiněním se v ND vedle Kvapilovy modernizační linie v režii i dramaturgii, kterou nijak neomezoval, udržoval i styl měšťanské reprezentace a uhlazenosti, založený na hrách z prostředí společenského salónu a na inscenacích okázalé výtvarné nádhery. Tento směr podporoval Schmoranz i jako režisér a výtvarník.

Po odchodu J. Kvapila (1918) se stal také šéfem činohry. Nebyl však osobností, jež by Činohře ND mohla v převratné době určit odpovídající program. Došlo tak ke krizi, jež byla citelná zejména ve srovnání s uměleckými úspěchy Divadla na Vinohradech, kde byl šéfem činohry K. H. Hilar. Ten pak počátkem roku 1921 přešel v téže funkci do ND. V dubnu 1920 bylo ND převedeno pod zemskou správu a Schmoranz byl tedy posledním ředitelem dosazeným kapitálovým družstvem (Společností ND). V dubnu 1922 Schmoranz místo ředitele opustil, jeho nástupcem se stal ryze administrativní ředitel J. Šafařovic.

Pohřben na místním hřbitově v rodných Slatiňanech.