Narozen v Praze, zemřel v Miláně (Itálie). V letech 1873–1876 studoval na pražské konzervatoři (u A. Bennewitze) a 1877–1879 na pařížské konzervatoři. V letech 1879–1881 vystupoval v Paříži a jiných francouzských městech. Od té doby až do smrti podnikal koncertní cesty po Evropě, Rusku a Severní Americe. Na přelomu 19. a 20. století se stal jedním z nejproslulejších světových houslistů.

Základem jeho repertoáru byly Bachovy skladby pro sólové housle, Beethovenovy sonáty a nejslavnější koncerty světové houslové literatury. Byl prvním interpretem Dvořákova houslového koncertu a moll. Od roku 1909 působil jako profesor (od 1912 ředitel) mistrovské školy Nové vídeňské konzervatoře, v letech 1919–1922 jako profesor mistrovské školy konzervatoře v Praze. Vydal Elementární školu hry houslové, Denní cvičení, Novou metodu k osvojení mistrovské techniky hry houslové na podkladě anatomicko-fyziologickém a různé skladby pro housle: České tance, Česká rapsodie, Fantazie na motivy z Prodané nevěsty a jiné.

Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově (5, 44).