Ruský skladatel a pedagog, narodil se v Tichvinu, zemřel Ljubensku. Jeho otec býval jeko šlechtic gubernátorem, ale pro přílišnou měkkost při výkonu služby mezi volyňskými Poláky byl penzionován. Rimskij-Korsakov získal základy obecného a hudebního vzdělání soukromě v domácím prostředí. V letech 1856 - 1862 studoval na petrohradské námořní kadetce. Často tam navštěvoval operu a koncerty, začal se tam znovu učit na klavír a v roce 1861 byl představen Balakirevovi. Absolvoval téměř tříletou námořní cestu, během níž složil svou první symfonii es-moll. Její provedení v prosinci 1865 považoval za počátek své hudební dráhy. V roce 1871 přijal místo profesora skladby a instrumentace na konzervatoři. V té době se velmi spřátelil s Musorgským, obývali společně jeden byt. Začal se uplatňovat i jako dirigent a v roce 1874 převzal po Balakirevovi řízení Bezplatné hudební školy. Jako pedagog slavil velké úspěchy. K jeho žákům patřili Ljadov, Glazunov, Grečaninov, Čerepnin, Stravinskij, Prokofjev aj. Rimskij-Korsakov byl především operním autorem: Májová noc (1878, podle Gogola), Sněguročka (1881), Štědrovečerní noc (1894, podle Gogola), Sadko( 1896, text i hudba vycházejí z tradice ruských bylin), jednoaktovka Mozart a Salieri (1897, podle Puškina), Carova nevěsta (1898), Pohádka o caru Saltánovi (1900, podle Puškina), Zlatý Kohoutek (1907, podle Puškina) ad. Pro jeho tvorbu je příznačná převaha domácích historických a pohádkových námětů, které dávají možnost postavit na scénu bohatství ruských typů. Jeho záliba v orientálních motivech umožňuje uplatnit nové harmonické postupy (celotónové stupnice aj.) a vytříbené instrumentační umění.Projevila se i v jeho orchestrální tvorbě zvláště v orchestrální suitě Šeherezáda (1888).Ve Velikonoční ouvertuře(Slavný svátek, 1888) spojil motivy slavnostní pravoslavné bohoslužby s představou pohanského veselí. Jeho učebnice instrumentace byla vydána až posmrtně (1913), podobně jako jeho memoáry Letopis mého hudebního života (1909).