Narozen v Táboře, zemřel v Praze. Po maturitě (1888) na reálném gymnáziu v Táboře absolvoval na pražské univerzitě klasickou filologii. V letech 1896–1898 působil na reálce v Kutné Hoře, do roku 1900 na českém matičním gymnáziu v Záhřebu, poté na gymnáziu v Rokycanech. Od roku 1908 byl profesorem latiny a řečtiny na klasickém gymnáziu v Praze na Vinohradech, kde se stal v roce 1918 zatímním správcem, od roku 1919 ředitelem. V roce 1932 odešel do výslužby.

Byl oblíbeným pedagogem, za 1. světové války studentům režíroval divadelní představení, čímž podnítil založení ochotnického sdružení vinohradské Studentské scény. Jako klasický filolog překládal latinskou a řeckou poezii; překládal též novodobou literaturu, zejména operní libreta z francouzštiny, italštiny a němčiny.