Narozen v Cholině (u Litovle), zemřel v Praze. Původně studoval teologii v Olomouci, kde se také hudebně vzdělával u J. Nešvery. Zpěvu se začal věnovat na radu K. Kovařovice. Po celý rok 1909 hostoval v Národním divadle s mimořádným ohlasem u obecenstva ve čtyřech tenorových úlohách z českého a světového repertoáru, ale angažmá nedosáhl. Jeho hlas se zdál ještě příliš slabý a technicky nehotový. Šindler se proto rozhodl pro pěvecká studia ve Vídni (u O. E. Robinsona) a v Berlíně (u F. Emericha). Po jejich skončení hlas zesílil, zlepšila se artikulace, frázování a přednes. Hostoval v ND znovu od září 1910 do ledna 1911, avšak jeho přijetí se oddalovalo. Byl získán pro Divadlo na Vinohradech, kde však setrval jenom krátce (duben–květen 1911). Teprve cyklus Smetanových oper (1911) způsobil, že byl od 3. 6. téhož roku angažován do ND, které tehdy postrádalo vhodného představitele Ladislava Podhajského (Dvě vdovy).

V Národním divadle působil do 31. 8. 1913. V letech 1914–1917 byl členem opery v Záhřebu a po dalších pohostinských vystoupeních v ND přijal angažmá ve Státním divadle Brno (1917–1932), kde jeho umělecká činnost vyvrcholila. Další pohostinská představení vykonal ve Vídni (Volksoper 1917), u Východočeského divadla (1917, 1928), v Divadle na Vinohradech (1914, 1919), v Malé operetě (1932) aj. Byl rovněž pedagogem, lidovým zpěvákem, vypravěčem, autorem rozhlasových revuí a komedií, tvůrcem i interpretem literární a jevištní postavy hanáckého stréčka Matěja Křópala z Břochovan. V letech 1952–1956 byl hlasovým poradcem a pedagogem Uměleckého souboru národní bezpečnosti v Praze.

Bratr tenoristů Antonína Šindlera a Václava Šindlera.