Narozena v Brně. Začínala v brněnské baletní škole I. V. Psoty pod vedením A. M. Tymichové, M. Figarové a Z. Šemberové. První angažmá nastoupila v sezoně 1943/1944 ve Státním divadle Brno, kde působila do roku 1952, kromě období totálního nasazení 1944/1945. Po Psotově smrti přijala nabídku Národního divadla a jako sólová tanečnice zde byla činná od roku 1952 do svého odchodu do důchodu v roce 1975 (od roku 1969 učila externě na Konzervatoři Praha).
V letech 1975–1977 taneční mistryně, 1977–1989 šéfka baletu Státního divadla Brno. Od roku 1975 též učila na Taneční konzervatoři v Brně (TKB), v letech 1983–1986 byla ředitelkaouTKB.
Věnovala se též choreografii: začínala nastudováním Chopinových Sylfid v ND (ve Fokinově verzi), které uvedla i ve Státním divadle Brno (1974), ve Státním divadle Ostrava (1979) a opět v ND (1980 j.h.). Ve Státním divadle Brno nastudovala rovněž odkazy romantické choreografie pod názvem Paquita (1979). Její první samostatnou choreografií bylo ztvárnění Adagia ze Sukovy Serenády Es-dur (Státní divadlo Brno 1979).
Zúčastnila se řady baletních soutěží. Získala Čestné uznání na Divadelní žatvě 1950 za roli Odetty, 3. cenu na Světovém festivalu studenstva a mládeže (SFSM) v Bukurešti 1952, 3. cenu na SFSM ve Varšavě 1954, 2. cenu na SFSM v Moskvě 1957. Během svého působení v baletním souboru v ND, zejména v 50. a v prvé polovině 60. let představovala vrchol českého baletního umění, které měla možnost předvést také v Itálii, SSSR, Španělsku, NDR, Rakousku, Rumunsku, Polsku, Kubě aj.
Členka Svazu českých dramatických umělců (1974–1977 místopředsedkyně) a předsedkyně jeho taneční komise. Byla manželkou tanečníka Viktora Malceva.