Barytonista, narodil se v Ostravě, zemřel v Praze. Zpěv studoval na brněnské konzervatoři v letech 1939–1941 u Bohumila Soběského. Václav Talich jej přijal do Národního divadla jako sustentanta od 1. 2. 1941. K prvním rolím, které zde ztvárnil, patřil Kníže ve Dvořákově opeře Šelma sedlák, po kterém následovaly role hraběte Luny (Trubadúr), Silvia (Komedianti) a především pak role Gernanda v Dvořákově Armidě, kterou na sebe mimořádně upozornil, a která mu vynesla post sólisty od roku 1943. V angažmá byl až do úmrtí v roce 1979.

Patřil k reprezentantům českého belcanta a byl zejména vynikajícím představitelem smetanovských postav. Role, jakými jsou Kalina (Tajemství), Přemysl (Libuše), Vladislav a Budivoj (Dalibor), Vok Vítkovic (Čertova stěna) nebo Tomeš (Hubička), interpretoval s důrazem na důstojnost a pevnost jejich charakteru. Mezi další jeho nezapomenutelné postavy, kterých bylo na jevišti Národního divadla přes sto, patří z české operní literatury Kníže Přemysl (Šárka), Prospero (Bouře), Bohuš a Adolf z Harasova (Jakobín), ze světových oper titulní Evžen Oněgin, Jeleckij (Piková dáma), Borodinův Kníže Igor, Verdiho Giorgio Germont (La traviata), Renato (Maškarní ples), Nabucco, Amonasro (Aida), Simone Boccanegra nebo Wagnerův Wolfram (Tannhäuser), Bludný Holanďan, Telramund (Lohengrin) a nelze zapomenout na náročnou roli Wotana ve Zlatě Rýna.

Šrubař patřil k pěvcům, kteří mimořádně ctili přípravu a důsledné propracování role po pěvecké, psychologické i herecké stránce. Vryl se do paměti diváků svým dramaticky vznešeným projevem, který však nepostrádal lyrickou lehkost a technickou ohebnost hlasu. Nezanedbatelný byl i jeho podíl na koncertních vystoupení a zahraničním hostování, a nelze opomenout ani jeho dlouholetou pedagogickou činnost. Mezi jeho žáky patřili např. Miloslav Podskalský, Bohuslav Maršík, Ivan Kusnjer, Pavel Červinka, Jana Jonášová, Jiří Ceé a další.

Pohřben je v Urnovém háji krematoria Strašnice (STU 1, 322) v Praze.