Narozena v Berlíně, zemřela ve Vsetíně. Hudbě se věnovala od dětství, jejím prvním pedagogem byl hodonínský učitel a regenschori S. Svoboda (žák L. Janáčka). Účinkovala na kostelním kůru a na různých produkcích, hrála na housle a na klavír. Po maturitě na reálce v Hodoníně (1932) studovala medicínu na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně (1932–1938). Zpěvu se učila soukromě u T. Černíka (1934–1943), v Praze pokračovala u L. Neumannové. Cena v mezinárodní pěvecké soutěži ve Vídni v roce 1938 definitivně rozhodla o její pěvecké dráze.
Vystupovala v brněnském rozhlase a pohostinsky v opeře Státního divadla Brno, kde byla angažována v letech 1937–1942. V roce 1942 jí nabídl angažmá šéf opery Státního divadla Ostrava J. Vogel, dala však přednost nabídce šéfa opery Národního divadla V. Talicha k hostování v roli Vendulky (Hubička). Od 1. 10. 1943 do 15. 3. 1984 byla sólistkou opery ND, kde převzala český repertoár po právě se loučící A. Nordenové. Byla velkou osobností našeho poválečného pěveckého umění, pozoruhodně všestrannou pěvkyní s krásným, vřelým, jemně melancholicky zabarveným hlasem, ovládaným výbornou technikou, s charakteristickým měkkým tvořením tónů. Její doménou byl především český repertoár, úspěšně zvládla i repertoár světový, hlavně Verdiho (Alžběta z Valois, Aida), Wagnera (Alžběta, Senta, Elsa) a R. Strausse (Chrysothemis, Maršálka).
Nahrála mnoho gramofonových i rozhlasových snímků, byla rovněž vynikající oratorní pěvkyní. Hostovala v Polsku, v SSSR, v Maďarsku, v Jugoslávii, v NDR, v Rakousku, kde ji kritika přirovnávala k největším evropským sopranistkám.
Pohřbena na Vyšehradském hřbitově (6, 88) ve společném hrobě nadace Život umělce.