Narozena v Praze, zemřela tamtéž. Po ukončení dvouleté obchodní školy (1943) studovala zpěv na Konzervatoři Praha (1943–1945) u V. B. Aima. Od roku 1945 byla její učitelkou zpěvu J. Logačová-Klemensová. Wysoczanská svou divadelní dráhu začala v operním sboru Divadla F. X. Šaldy Liberec (1945–1946), pak působila jako sólistka v Opavě (1946–1948), v roce 1949 se vrátila znovu do Liberce, v letech 1954–1960 byla angažována ve Státním divadle Brno. Od 26. 7. 1960 do 31. 8. 1990 byla sólistkou Opery Národního divadla.

Již v Liberci nastudovala řadu velkých lyrických, mladodramatických i dramatických smetanovských postav: např. Mařenka (Prodaná nevěsta), Milada (Dalibor), Anežka (Dvě vdovy), Blaženka (Tajemství). Uplatnila se rovněž v náročných úlohách světové operní tvorby, např. titulní Halka, Taťána (Evžen Oněgin), Alžběta (Tannhäuser). V Brně rozšířila svůj repertoár o postavy z Janáčkových oper: Jenůfa (Její pastorkyňa), Kosinská (ve světové premiéře Osudu, 1958). Začala zde také studovat mozartovské role (např. Donna Elvíra), které v Národním divadle doplnila o Paminu (Kouzelná flétna), Hraběnku (Figarova svatba) ad. Do ND přišla již jako vyzrálá, zkušená umělkyně s mnohostrannými pěveckými a hereckými schopnostmi.

Za rok 2015 jí byla udělena Cena Senior Prix.