Narozen v Praze, zemřel tamtéž. Vychodil šest tříd klasického gymnázia a poté se věnoval žurnalistice. Novinářskou dráhu zahájil v komunistickém tisku, a to roku 1921 v redakci Rudého práva, r. 1922 v brněnské Rovnosti, v letech 1922–1925 byl odpovědným redaktorem satirického časopisu Sršatec a 1927–1929 obrázkového týdeníku Reflektor. Přitom byl v letech 1923–1927 zaměstnán v Komunistickém knihkupectví a nakladatelství.

Po svém vyloučení z komunistické strany, kdy s dalšími šesti spisovateli projevil nesouhlas s novým gottwaldovským vedením (1929), krátce řídil divadelní časopis Nová scéna (1929–1930) a po dalších epizodních zaměstnáních zakotvil v sociálně demokratickém tisku. V letech 1945–1949 působil v deníku Práce, současně 1946–1948 redigoval časopis Kytice. V r. 1949 novinářské činnosti zanechal.

V 50. letech byl terčem komunistické kritiky. V letech 1969–1970 zastával post předsedy Svazu českých spisovatelů. V 70. letech publikoval v samizdatu. Ze zahraničních cest měla zásadnější význam pro jeho tvorbu cesta s K. Teigem přes Itálii do Francie (1924) a účast v čs. kulturní delegaci při návštěvě Sovětského svazu (1925). Patřil k zakladatelům uměleckého sdružení Devětsil (1920). Jako básník byl vůdčím představitelem české básnické avantgardy, byl autorem vzpomínkových črt, překládal.

R. 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Pohřben je na místním hřbitově v Kralupech nad Vltavou (C, 981).