Narozen v Praze, zemřel v Praze. Vychodil šest tříd klasického gymnázia a poté se věnoval žurnalistice. Novinářskou dráhu zahájil v komunistickém tisku, a to 1921 v redakci Rudého práva, 1922 v brněnské Rovnosti, 1922-1925 byl odpovědným redaktorem satirického časopisu Sršatec a 1927-1929 obrázkového týdeníku Reflektor. Přitom 1923-1927 byl zaměstnán v Komunistickém knihkupectví a nakladatelství. Po svém vyloučení z komunistické strany, kdy s dalšími šesti spisovateli projevil nesouhlas s novým gottwaldovským vedením (1929), krátce řídil divadelní časopis Nová scéna (1929-1930) a po dalších epizodních zaměstnáních zakotvil v sociálně demokratickém tisku. 1945-1949 působil v deníku Práce, současně 1946-1948 redigoval časopis Kytice. 1949 novinářské činnosti zanechal. V 50.letech byl terčem komunistické kritiky. 1969-1970 předseda Svazu č.spisovatelů. V 70.letech publikoval v samizdatu. 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Ze zahraničních cest měla zásadnější význam pro jeho tvorbu cesta s K.Teigem přes Itálii do Francie (1924) a účast v čs.kulturní delegaci při návštěvě Sovětského svazu (1925). Patřil k zakladatelům uměleckého sdružení Devětsil (1920). Básník, vůdčí představitel české básnické avantgardy; autor vzpomínkových črt, překladatel, kritik a publicista. Pohřben na místním hřbitově v Kralupech nad Vltavou (C, 981).