Emanuel Bozděch (1841–1889), ctižádostivý a nikdy neuspokojený divadelní kritik, dramaturg a dramatik Prozatímního divadla, opustil ve svých vyzrálých historických tragédiích dobové kompoziční šablony a předvedl rozporuplnost a složitost nepředvídatelných dějinných událostí, mezi nimiž se jedinci stávali hříčkou osudu.
K jeho nejznámějším truchlohrám náleží Baron Goertz, zpodobňující intrikánského diplomata, v němž obecenstvo spatřovalo skryté narážky na rakouského kancléře Friedricha von Beusta a ministra spravedlnosti Předlitavska Eduarda Herbsta, nepřátele českých politických snah o federalizaci Rakouska v roce 1868.
Drama, volně využívající historické prameny, vyniká účinnými dějovými zápletkami situovanými do počátku 18. století, kdy se po návratu z tureckého vyhnanství pokusil švédský král Karel XII. odčinit svou porážku u Poltavy za pomoci ministra cizího původu, barona Goertze. Ten však nemá porozumění pro domácí zájmy Švédů a sleduje jen osobní mocenské cíle, v nichž ale není zcela osamocen.
Za přehnanou ctižádostivost a honbu za slávou krutě platí svým životem, stejně jako samotný panovník, jeho sestra Ulrika, její kořistnický pomocník, francouzský voják Siquier, pastor Olaf Knudson a jeho nevěsta Ebba. Všichni prohrávají spor mezi zdáním o vlastní nesmrtelné velikosti a skutečnými pohnutkami svého jednání.