Msta za křivdy, neviditelné rány, selská závist a hrabivost splétají realistickou tragédii z českého venkova. Příběh je jednoduchý. Sedlák Divíšek zasvětí svůj život jediné myšlence – vrátit se na statek, o který jeho předkové přišli. Když se naskytne příležitost skoupit směnky svého bohatšího, ale marnotratného souseda, neváhá ani na okamžik, aby jej zničil. Démon závisti se ale nakonec obrací proti tomu, kdo jej vyvolal, otec nakazí nenávistí a závistí svého syna, který jeho vinou umírá. Drsná a přísná Jiráskova hra je vším, jen ne obrozeneckou selankou. Je moderní svou pravdivostí a nelítostným zobrazením temných aspektů české povahy.
Původní, na profesionálním jevišti dosud neuvedená hra, rozvíjí příběh „ztraceného syna“, vracejícího se do rodného kraje na pohřeb matky. Děj je zasazen do času ničivé povodně. Františákova hra se týká obdobných témat jako Jiráskovo drama Otec. Obě hry vyrůstají z dramatičnosti vztahu k rodovému dědictví, „ke gruntu“. Jiráskova hra reflektuje minulost, která v nás přetrvává. Františákova hra zobrazuje autentickou současnost, ptá se po minulosti a hledá kořeny domova.

Délka představení: 3 hodiny

Pracovní text hry v knihovně archivu ND, sign. r 10742
Pracovní text hry v knihovně archivu ND, sign. r 10742a, r 10742b

Otec se hrál 21x, Doma 22x.