Narozen v Sudoměřicích (u Bechyně), zemřel v Praze. Vlastním jménem Karel Hugo Bakule. Studoval klasickou filologii na pražské univerzitě (PhDr. 1911). Umělecky se projevil nejdříve jako autor veršů, románů a her ovlivněných francouzskou dekadencí z konce století. Z té oblasti volil i překlady pro Moderní bibliotéku, již vydával od roku 1903. O divadlo se začal zajímat nejprve v kritikách, publikovaných od roku 1902 v časopisech Moderní život, Divadlo, Český svět a dalších.

Praktickou divadelní dráhu započal v roce 1910 jako lektor a tajemník Divadla na Vinohradech, kde se záhy uplatnil i jako režisér. Po odchodu konzervativního ředitele V. Štecha byl jmenován v roce 1913 dramaturgem a v roce 1914 šéfem činohry. Zásluhou jeho pracovní iniciativy, slohové konsekventnosti i diplomatické obratnosti se změnila vinohradská scéna na středisko moderní divadelní práce a úspěšně konkurovala Činohře Národního divadla.

Umělecké úspěchy, jichž dosahoval za války a v poválečné době, vedly k tomu, že byl postaven do čela Činohry Národního divadla, která se po odchodu J. Kvapila v roce 1918 ocitla v umělecké krizi. Od 1. 1. 1921 až do své smrti působil v ND jako šéf činohry. Probudil ji k nové činorodosti, prosadil zde principy dynamického výrazu imaginačně bohaté režie, přivedl sem řadu nových umělců, postaral se o modernizaci zařízení obou scén ND a proti silnému odporu konzervativních sil tu důsledně uplatňoval zásadu režisérského divadla, v němž se všechny složky umělecké i organizační podřizují určujícímu inscenačnímu záměru.

Již na sklonku 20. let přizval do ND mladé režiséry z okruhu avantgardy (V. Šulc, V. Gamza, J. Frejka), z nichž Frejka se stal jeho nejvýznamnějším pokračovatelem. Hilar zveřejnil své úvahy o divadle, jednotlivých hrách, o problémech stylových a inscenačních v mnoha statích, z nichž nejdůležitější shrnul do knižních publikací. Obhajoval v nich zejména zásady expresionismu a civilismu, jakož i práva režiséra v moderním divadle.

Manžel herečky ND Zdenky Baldové. V Divadle na Vinohradech byla dne 21. 10. 1939 byla odhalena jeho busta (dílo Břetislava Bendy). Pohřben je na Vinohradském hřbitově (PA S, 30) v Praze.