Německý skladatel, dirigent a klavírista. Narodil se v Hamburku, zemřel v Lipsku. Pocházel ze vzdělané židovské rodiny, jeho otec byl bankéř, přestoupil na luterskou víru a změnil rodinné jméno na Mendelssohn Bartholdy. Ze strany rodičů se mu dostalo na studiích všestranné podpory a v hudbě měl znamenité učitele, v klavíru L. Bergera, v houslích E. Rietze, v kompozici C. F. Zeltera. Již mezi 11. a 16. rokem složil 13 symfonií pro smyčce, koncerty, singspiely aj., které byly přehrávány v soukromí zvané společnosti (v ní býval Hegel, Heine, Humboldtové aj.). V 16 letech složil pod silným dojmem z četby Shakespeara předehru Sen noci svatojánské.

Podnikl umělecké cesty po mnoha evropských zemích. V roce 1835 se stal ředitelem proslulého lipského Gewandhausu, jehož koncertní činnost přivedl k vysoké interpretační úrovni, přičemž zvláštní pozornost věnoval dílu Bachovu a Händlovu. Ve věku umělecké zralosti složil pět symfonií, z nichž na koncertním pódiu zdomácněly "Skotská" a "Italská". Je autorem tří koncertů, klavírního g moll a d moll a úspěšného jednovětého houslového koncertu e moll. V početné komorní hudbě zaujímá významné místo 7 smyčcových kvartetů a populární Smyčcový oktet. Vrcholnými díly vokální hudby jsou dvě oratoria Paulus a Elias. Luteránská víra jej přivedla ke kompozici německých a anglických žalmů, motet, hymnů a jiných duchovních děl. Stylově vyšel z klasicismu, jeho hudba je formálně uhlazená, v melodice líbivá, v harmonii nevýbojná. Pro tyto vlastnosti bývá řazen mezi skladatele biedermeieru.