Narozen v Praze, zemřel v Praze. Maturoval na reálce v Praze (1914), po skončení první světové války studoval na Českém vysokém učení technickém a současně na Konzervatoři Praha (1920-1923). Už v době divadelních studií působil jako elév v činoherním souboru ND (1921-1924), kde poznal inscenace K.H.Hilara, jež ovlivnily jeho režisérské začátky. Od roku 1924 pracoval jako režisér dvě sezóny v Košicích, v letech 1926-1928 u Východočeského divadla (též šéf činohry) a v sezóně 1928/1929 v Českých Budějovicích. Odtud přešel do Státního divadla Ostrava, kde působil - s výjimkou sezóny 1931/1932, kdy byl angažován ve Slovenském národném divadle Bratislava - jako šéf činohry do roku 1937. Následující léta byl šéfem činohry Státního divadla Brno a v listopadu 1939 se vrátil do Státního divadla Ostrava (šéf činohry a od roku 1940 ředitel). Po dvou sezónách za okupace byl zatčen a po propuštění zbaven funkce ředitele. Od roku 1943 pracoval v pražském Nezávislém divadle a pohostinsky režíroval v Uranii. Po osvobození v roce 1945 se stal prvním ředitelem Realistického divadla Zdeňka Nejedlého, jehož vznik i program připravoval již za okupace. V ND byl jako režisér činohry jen v jedné sezóně 1950/1951. V ND spolupracoval výhradně s výtvarníkem F.Tröstrem. V roce 1951 byl jmenován uměleckým šéfem Divadla na Vinohradech, které řídil až do svého odchodu na odpočinek v roce 1960. Manžel herečky Soni Neumannové, švagr herce ND Stanislava Neumanna, zeť básníka S.K.Neumanna.