Rakouský skladatel, klavírista a houslista, po otci německého původu. Narodil se v Salcburku, zemřel ve Vídni. Výjimečné hudební nadání projevil již v nejútlejším dětství, kdy jeho hudební pokusy zapisoval otec. Sám začal skládat od šesti let. V té době už vystupoval se svou o pět let starší sestrou Marií Annou, dokonce i před císařovnou. Společenský i hmotný úspěch byl povzbuzením k dalším koncertním cestám. První trvala přes tři roky (1763–1766). V tomto období složil řadu symfonií a sonát. Při dalším pobytu ve Vídni (1767–1769) složil své první jevištní skladby (La finta semplice) a singspiel (Bastien a Bastienka).

Během první italské cesty (1769–1771) měl v Bologni hodiny u Padre Martiniho a spřátelil se tam s J. Myslivečkem; v Římě přijal od papeže Řád zlaté ostruhy a titul rytíře. V prosinci 1770 řídil v Miláně provedení své velké opery serie Mitridate. V Itálii byl ještě několikrát, ale trvalé kapelnické místo nezískal ani zde, ani za kompozici opery Zahradnice z lásky pro mnichovský dvůr (1774) a musel dále sloužit v salcburské kapele. Podobně ho zklamala další cesta Německem a do Paříže (1777–1779). V lednu 1781 uvedl Mozart v Mnichově s úspěchem operu Idomeneo. Odmítl nadále být hudebníkem lokajem a opustil salcburskou kapelu.

Ani úspěch německého singspielu Únos ze serailu mu nepřinesl angažmá. Jeho umělecky náročná tvorba se stala pro vídeňské publikum nesrozumitelná a skladatel se dostával do společenské izolace. Jeho Figarova svatba (1786) měla na rozdíl od Vídně obrovský úspěch v Praze, kam se Mozart v lednu 1787 odebral, aby zde řídil několik představení a provedl Pražskou symfonii. Impresáriem Bondinim byl požádán o novou operu pro podzimní sezonu. Stal se jí Don Giovanni, dokončený v Praze a poprvé uvedený 29. 10. 1787 v Nosticově divadle (dnešním Stavovském).

V roce 1788 podnikl Mozart koncertní cestu do Drážďan, Lipska a Berlína, kde vystupoval s Josefínou Duškovou, pro niž napsal několik árií. Ve Vídni byl po Gluckově smrti přijat do dvorních služeb, ale pouze jako "komorní hudebník", dvorním skladatelem jmenován nebyl. Upadal do dluhů, zhoršoval se mu zdravotní stav, nové skladby u něho nebyly objednávány. V roce 1789 složil operu buffu Cosi fan tutte, pro pražskou korunovaci Leopolda II. českým králem složil r. 1791 operu La clemenza di Tito, v září toho roku uvedl ve Vídni Kouzelnou flétnu. Requiem zůstalo nedokončeno. Pochován byl do neoznačeného společného hrobu.