loading
 
 

tisknout stránku

zpět zpět

vyhledat vyhledat

    Vlado Clementis

     

    Datum narození:

    20.09.1902

    Datum úmrtí:

    03.12.1952

    Životopis:

    Slovenský komunistický politik, publicista a diplomat, narozen v Tisovci, zemřel v Praze. Od začátků studií na Právnické fakultě UK v Praze se angažoval v socialistickém hnutí akademické mládeže. V roce 1922 založili tito levicoví intelektuálové sdružení slovenských socialistických studentů, ve kterém se věnovali studiu marxistické filozofie a ruského umění. V roce 1924 začali vydávat čtvrtletník DAV, proto se jim říkalo davisti. Clementis se díky svému razantnímu a zároveň kultivovanému způsobu stal jejich neoficiálním vůdcem. R. 1924 vstoupil do Komunistické strany Československa. V letech 1926–1930 byl advokátním koncipientem, 1931–1939 advokátem v Bratislavě. 1935–1938 byl poslancem Národního shromáždění.
    V březnu 1939 emigroval přes Polsko a SSSR do Paříže. Odtud měl jít do Severní Ameriky a rozvíjet činnost pro KSČ mezi krajany v USA a Kanadě. Clementis však kritizoval uzavření paktu Molotov-Ribbentrop v srpnu 1939, za což byl v Paříži vyloučen ze strany. V říjnu 1939 se spolupodílel na vydání memoranda slovenských politiků (Milan Hodža, Štefan Osuský, Jan Pauliny-Tóth) o postavení Slovenska v budoucím československém státě. Ve stejném měsíci byl internován ve Francii. Poté odešel do jihofrancouzského městečka Agde, kde se přidal k tvořícím se československým jednotkám jako voják-nováček. Spolu s jednotkou se přepravil do Velké Británie, kde ho zpočátku internovali, na podkladě intervence od československé exilové vlády ho propustili. V letech 1941–1945 působil v londýnském rozhlasovém vysílání pro Československo jako žurnalista a hlasatel pod jménem Peter Hron.
    V roce 1945 byl opět přijat do KSČ a stal se státním tajemníkem na ministerstvu zahraničních věcí. Od smrti Jana Masaryka v březnu 1948 do března 1950 byl ministrem tohoto rezortu. Na IX. sjezdu KSČ v roce 1949 byl zvolen za člena Ústředního výboru (ÚV) strany. Zůstal jím do roku 1951. V té době řídil „repatriace“ maďarského obyvatelstva ze Slovenska. V lednu 1951 byl na základě vykonstruovaného obvinění z pokusu o protistátní spiknutí zatčen. Roce 1952 byl odsouzen na smrt a popraven. V roce 1963 ho rehabilitovali a 29. dubna 1968 dostal in memoriam vyznamenání Hrdina ČSSR.

    Je autorem titulů:

    Projev zástupce vlády (Ostatní)

    Role:

    Slavnostní matiné na paměť stého výročí narození básníka Hviezdoslava premiéra: sezona 1948/1949 - Přednes

    Seznam představení