loading
 
 

tisknout stránku

zpět zpět

vyhledat vyhledat

    Miroslav Štěpánek

     

    Datum narození:

    02.12.1923

    Datum úmrtí:

    28.11.2005

    Životopis:

    Výtvarník, režisér a scénograf animovaného filmu se narodil v Libčicích nad Vltavou. Po absolvování obecné školy, přešel na Dvořákovo gymnázium v Kralupech nad Vltavou. Během středoškolských studií se v Libčicích se kamarádsky dělil se svým přítelem, budoucím spisovatelem Václavem Fischerem o mikrofon obecního rozhlasu, jehož prostřednictvím společně vysílali pro mládež určené a jak sám někdy uváděl i oblíbené krátké pořady v duchu v té době nesmírně populárního Osvobozeného divadla. Impulsem v rozhodování Miroslava Štěpánka bylo v té době seznámení s prostředím Státní odborné keramické školy v Praze, jejímž žákem Václav Fischer byl. Štěpánek byl nadšen z nebývalých možností a začala jeho externí forma studia na této škole u sochaře profesora Jana Znoje. Po krátkém studiu na Filozofické fakultě UK v Praze, které následovalo po maturitě, se rozhodl Miroslav Štěpánek tato studia ukončit a přešel na DAMU-obor scénografie. Zde absolvoval úspěšně u profesorů Josefa Rabana a Františka Tröstera.v roce 1950. Souběžně soukromě studoval malířství u malíře a grafika Františka Tichého. Během studia scénografie na sebe Štěpánek výrazně upozornil svými scénografickými návrhy pro loutková divadla. Mezi úspěšnými a realizovanými byly např. návrhy loutek i výpravy ke hře Josefa Pehra a Leo Spáčila - Guliver v Maňáskově, určené pro loutkářský soubor posluchačů III. ročníku AMU /1949, i prem./, odehraného v Disku. Po absolutoriu se Miroslav Štěpánek věnoval volné grafice, navrhování loutek, také karikaturním kresbám, knižním ilustracem. Pro balet Národního divadla v Praze vytvořil několik scénografických návrhů. V té době se úzce přátelsky stýkal s básníkem Františkem Hrubínem. Většinu svých výtvarných prácí spojil jako filmový výtvarník s práci pro český animovaný film a jeho výtvarné pojetí a umělecký rukopis jsou zachovány i pro další generace dětí i dospělých diváků na filmových pásek takřka padesátky animovaných filmů, např. kreslené: Modrý pondělek /1958/, Kočičí slovo /1960/, Kočičí škola /1960/, Malování pro kočku /1960/, Příběhy Kamenáče Billa /1964, 1971, 1972/, O Dášenc e/1977-1979/ a řada dalších; reliéfní loutkové filmy např.: Příběhy medvědích brášků Potkali se u Kolína/1965-1973/ a dal; loutkové filmy klasické např.: Malé, ale moje /1962/, Město smutku /1968/, C.K. Střelnice /1969/, Jabloňová panna/1973/ a další. Převážnou část svých výtvarných schopností soustředil pro pěknou řádku filmů režisérů Václava Bedřicha a Břetislava Pojara. Štěpánek jako prvý přišel s nápadem využít novou technologii loutek, jejichž originální druh využití kombinací stylizace zvýšil grotesknost některých gest a reakcí na vnější impulsy. Nejpatrnější jsou tyto změny zřejmé v sériích filmů Pojďte budeme si hrát. Od roku 1983 se pro neshody s Břetislavem Pojarem autorsky odmlčel. Významný je také Štěpánkův výtvarný i koncepční podíl na projektu Krysař, který byl nakonec realizován v Krátkém filmu výtvarníkem a režisérem Jiřím Bártou. Původní návrhy loutek, určených pro tento film, jsou dodnes vysoce hodnoceny. Svou koncepci i loutky k filmu Krysař Štěpánek předvedl v galerii Zámku Roztoky, a následně na výstavách výtvarníků animovaného filmu v Mánesu roku 1987 a jako součást expozice Česká loutka v Císařské konírně Pražského hradu konané v letech 2003-2004. Poslední léta své umělecké cesty zasvětil využití počítačových technologií a rozpracovanou měl i rukopis knihy s názvem S Medvědy od Kolína. Filmová tvorba animovaných filmů, spojená s výtvarným podílem Miroslava Štěpánka je i nadále vydávána na DVD nosičích a v průběhu každého roku televizního vysílání pořadů pro děti se opakuje uvádění titulů, na kterých je značný kus jeho talentu a fantazie tvůrce. V roce 2003 se za celoživotní dílo jako první z tvůrců animovaných filmů, stal Miroslav Štěpánek držitelem Ceny Andreje ´´Nikolaje´´ Stankoviče, kterou rovněž získal za zásadní podíl na filmech, které byly toliko připisovány výlučně jako tvůrci Břetislavu Pojarovi. V roce 11961 získal Hlavní Cenu Lva sv. Marka, na MFF v Benátkách, Hlavní cenu Zlatého pelikána na festivalu Mamaia a mnoho dalších. Jak rozsahem svého díla, tak i jeho růzností a zejména přínosem pro český animovaný film lze právem osobnost tvůrce Miroslava Štěpánka, řadit k předním uměleckým osobnostem. Miroslav Štěpánek zemřel v Praze 28. listopadu roku 2005, ve věku nedožitých 82 let. Erkul Autor: Erkul Životopis (biografie) / Informace: 2. prosince 1923 se narodil v Libčicích nad Vltavou český výtvarník Miroslav Štěpánek. V letech 1947-50 studoval na pražské AMU scénografii (u prof. F. Tröstra). Umělecky působil jako grafik a ilustrátor (dílo J. Š. Kubína) a výtvarník kreslených a loutkových filmů Čtyřicet dědečků, Kamenáč Bill a drzí zajíci, Malé, ale moje, Malování pro kočku, seriálů Pojďte, pane, budeme si hrát a Kdo to hodil, pánové! Na některých filmech seriálu o medvídcích se podílel s B. Pojarem i jako režisér. Autorský loutkový filmy C. K. Střelnice oživil výtvarné projevy lidových umělců. (In BARTOŠEK, Luboš. Filmový kalendář 1973. Praha, 1973, s. 95.)

    Inscenátor:

    Polovecké tance premiéra: sezona 1945/1946 - scéna
    Sylfidy premiéra: sezona 1945/1946 - scéna
    Šeherezáda premiéra: sezona 1945/1946 - scéna

    Seznam představení

    Dostupná dokumentace:

    Fotogalerie:

    Polovecké tance - 28.03.1946 (Miroslav Štěpánek - scéna)<br>(foto: Josef Heinrich)
    Polovecké tance - 28.03.1946 (Miroslav Štěpánek - scéna)
    (foto: Josef Heinrich)

    Polovecké tance - 28.03.1946 (Miroslav Štěpánek - scéna)<br>(foto: Josef Heinrich)
    Polovecké tance - 28.03.1946 (Miroslav Štěpánek - scéna)
    (foto: Josef Heinrich)