loading
 
 

tisknout stránku

zpět zpět

vyhledat vyhledat

    Adolf Zábranský

     

    Datum narození:

    29.11.1909

    Datum úmrtí:

    09.08.1981

    Životopis:

    Český malíř, grafik a ilustrátor. Narodil se v Rybí, zemřel v Praze. Studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové u Františka Kysely a na Akademii výtvarných umění u Viléma Nowaka. V roce 1943 se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes a o šest let později Svazu čs. Výtvarných umělců. Zabýval se knižní ilustrací, malbou, novinovou kresbou a návrhem plakátů. Známá jsou například sgrafita v Hrzánském paláci a Ledeburské zahradě v Praze. Největších úspěchů ale dosáhl v ilustracích. Snažil se důsledně propojit text s obrazovým doprovodem knihy. Tímto způsobem ilustroval Olbrachtovu knihu „Ze starých letopisů“ (1952), v níž se nechal inspirovat výtvarným rukopisem Mikoláše Alše, dále pak Baarovu „Hanýžku a Martínka“ (1939) a například „Národní pohádky a pověsti“ Beneše Třebízského (1941). V roce 1959 byl jmenován zasloužilým a v roce 1970 národním umělcem. Svými ilustracemi získal mezinárodní uznání, o čemž svědčí cena H. Ch. Andersena z roku 1972. V roce 1974 mu byla udělena cena nakladatelství Albatros a o dva roky později Evropská cena IBBY. Kresba je základním prvkem Zábranského výtvarného názoru. V raném období koloroval akvarelem a dovedl se precizně vypořádat s obsahovou stránkou knihy. Ať jde o náměty historické, divadelní (1940) či krajové (1939 – 42). Ilustrace světa dětství jsou nejvýznamnější složkou tvorby pro děti. Text je vždy v souladu s ilustračním pojetím. Významné ilustrace pohádek z let 1946 – 49 a poezie pro děti (zejména autorů J.V.Sládka, J. Čareka a F. Hrubína). Mnohé knihy přeloženy do desítek světových jazyků (např. Do kola (1950) a Zlatá brána otevřená (1963)). Vrcholem Zábranského ilustrační tvorby jsou pak ilustrace pohádek B. Němcové, na kterých pracoval 15 let a jejichž vydání se již nedožil. Vyšly v nakladatelství Albatros v roce 1982. Mimo knižní ilustrace se zejména po roce 1950 zabýval plakátovou tvorbou a návrhy na sgrafita monumentální dekorativní povahy, které obsahují prvky socialistického realismu. Od roku 1942 byl členem SVU Mánes. Svou tvorbou je zastoupen ve sbírkách Národní galerie, Středočeské galerie, Oblastní galerie v Liberci, Západočeské galerii v Plzni a jinde. Samostatně vystavoval v během svého života v Praze /1943, 1978, 1980/, Ostravě /1963/, posmrtně měl samostatné výstavy např. v: Liberci /1982/, Novém Jičíně /1985, 1989/, Praze /1984, 1989/, Karlovy Vary /1986/, Ostrava /1986/ aj.

    Inscenátor:

    Šibalství Skapinova premiéra: sezona 1946/1947 - scéna
    Šibalství Skapinova premiéra: sezona 1949/1950 - scéna

    Seznam představení