Komická opera s pantomimou. Hravost a nápaditost díla Bohuslava Martinů přivábila tým mladých inscenátorů, kteří se rozhodli Divadlo za bránou po delší době oživit na scéně. Okouzlení poetickými obrazy, stvořenými z hudby a pohybu, oživují křehkou formu do vtipné a barvité, na první pohled lidsky prosté, ve skutečnosti umělecky velmi náročné podívané.
„Co je vlastně Divadlo za bránou?“ – uvažuje Bohuslav Martinů nad prvním uvedením svého originálního, hudebně dramatického díla v roce 1936: „Nic jiného než divadlo… Jen jakási směs různých scén a podivných situací. Vše záleží na podání, na hereckém výkonu, na režii a životnosti scény…. Je veselé, nespoutané, bez problémů a chce pobavit. Spíše určitá improvizace scénická i herecká, jak tomu bylo v italské komedii.“
Jak patrno, měl skladatel, oplývající tvůrčí fantazií, jasnou představu svého díla, které do značné míry stylově reagovalo na nejmodernější avantgardní tendence v hudbě a divadle, na druhé straně bylo pevně zakotveno v kulturním dědictví Evropy - Francie a rodných Čech. Právě z těchto kořenů vyrůstá syntetická forma Divadla za bránou, která po stránce dramaturgické čerpá z dědictví harlekýnské a deburauovské pantomimy, tradičních scénářů komedie dell´arte zpracovaných Moliérem a lidových zvyků a zábav Poličky svého mládí. Z hlediska svého zpracování hudebního pak nese originální pečeť skladatelského mistrovství, jímž se ve 30. letech prosadil jako skladatel.
Inscenace vznikla pod záštitou a finanční podporou Hudební a taneční fakulty AMU v Praze, s finanční podporou Nadace Bohuslava Martinů, Nadace Život umělce a Magistrátu hl. m. Prahy.
Poděkování: PhDr. Ladislava Petišková, PhDr. Ingerborg Radok Žádná, MgA. Daniela Hávová, Prof. Jan Dušek, Prof. Boris Hybner.