Tři sestry. Olga, Máša a Irina. Nejstarší pracuje jako učitelka na gymnáziu, prostřední je nešťastně vdaná za učitele Kulygina a nejmladší touží po nalezení smyslu života i opravdové lásky. Skutečným snem všech tří sester Prozorovových je ale návrat do Moskvy. Do města, které si pamatují z dětství jako jediné místo, kde je možné být šťastný. Moskva je přece tak nádherná! Tak vzrušující! Tak... jiná! Olga, Máša a Irina proto vytrvale touží po štěstí, které však ve svých životech nenacházejí. A tak doufají v budoucnost, po minulosti se jim stýská, a znamení přítomnosti jim zůstávají skryta. Přítomnost je pro ně pouze přechodným mezidobím, časem vyhnanství.
Tři sestry. Tři tragikomické osudy. Rozvzpomínání se na staré časy a pocit, že život se dá naplno prožít pouze někde jinde. Skutečně? Takže – zůstat? Nebo odejít? Z rodného města, z úmorné práce, z nefungujícího vztahu?
Tři sestry. A třikrát stejná otázka: Zůstat, nebo odejít?

(Z důvodu zdravotní indispozice v uměleckém souboru se režie inscenace Čechovových Tří sester ujal umělecký ředitel Činohry ND Daniel Špinar, místo původně obsazeného Štěpána Pácla. Zrušeny byly předpremiéry inscenace plánované na konec června 2016. Premiéry se uskutečnily v původním termínu – a sice 8. a 9. září 2016.)
Přibližná délka představení včetně přestávky: 2 hodiny a 40 minut, jedna přestávka 20 minut.


Archivní složka sign. Č 1169d obsahuje následující listinný a fotografický materiál:
- komplet cedulí - tematiky 1.–38. repríza
- cedule: 1. premiéra, 2. premiéra, derniéra a dílčí představení
- výtvarný plakát k inscenaci
- tisková zpráva
- mediální ohlasy z tisku, časopisu ND ad.
- interní obsazení umělců (9. 2., 20. 4., 25. 4., 30. 5. 2016)
- zápis z inscenační porady (2. 3. 2016)
- protokol z výrobní porady (12. 5. 2016)
- list z kalendáře Činohry s vizuálem inscenace
- programová brožura
- sada kopií výtvarných návrhů kostýmů
- pozvánka na premiéru, leták, pohlednice
- sada barevných a čb fotografií

Pracovní text hry v knihovně archivu ND, sign. r 11294, r 11294a-b

Inscenace je věnována Ivanu Rajmontovi.