Španělský básník a dramatik Federico García Lorca (1898–1936) se na scénu Národního divadla vrací po půlstoletí, kdy se hrál jeho Dům doni Bernardy v režii Alfréda Radoka; Krvavou svatbu tu hned po válce nastudoval Jindřich Honzl. Autorův pohnutý osud by sám vydal na divadelní hru – my se však vracíme k jeho textu, v němž se folklór mísí s avantgardou, tradiční svět svateb a nedotknutelných obřadů s vášnivostí okamžiku a nezachytitelnou láskou.
V den sňatku opouští nevěsta ženicha a následuje Leonarda, muže, kterého miluje, bez ohledu na neúprosný zákon morálky a cti. Představy všech příbuzných se rozsypou jako domeček z karet... My se ovšem ptáme dál – co ostatní postavy, rodiče, prarodiče, sousedé? Vědí také, co to je šílená touha? Je láska pouze doménou mládí, nebo jsme každý z nás tak trochu opouštějící Nevěstou či zrazeným Ženichem? Krvavá svatba sice vyrůstá z bezprostředních španělských reálií i konkrétní doby, ale dotýká se nás možná víc, než jsme si ochotni připustit.

Přibližná délka představení včetně přestávky: 2 hodiny a 15 minut, jedna přestávka 20 minut.

Archivní složka sign. Č 445b obsahuje následující materiál:
- program k inscenaci
- inscenační plakát
- pozvánka na premiéru, pohlednice, leták
- zápis z inscenační porady 22. 9. 2016
- zápis z výrobní porady 21. 12. 2016
- interní obsazení umělců z 13. 9. 2016, 10. 1. 2017
- cenový výměr na program
- tisková zpráva
- cedule: 1. premiéra, 2. premiéra, pražská derniéra, derniéra
- komplet cedulí - tematiky 1.–40. repríza
- mediální ohlasy z tisku, časopisu ND
- kopie výtvarných návrhů kostýmů
- sada fotografií (čb a barva)

Derniéra na zájezdu v Bratislavě.