Jan Mikušek se narodil ve Valašském Meziříčí. Na brněnské konzervatoři studoval hru na cimbál a dirigování. V roce 1991 se stal dirigentem mužského pěveckého sboru Beseda ve Valašském Meziříčí a zároveň druhým dirigentem Českého filharmonického sboru Brno. Ve studiu dirigování pokračoval na pražské Akademii múzických umění, kde absolvoval u Františka Vajnara.
Dirigoval muzikály Hair a Rusalka, pro Divadlo J. K. Tyla v Plzni aranžoval a nastudoval rockovou operu Juno a Avos. Od roku 2000 je dirigentem komorního sboru Vox Nymburgensis. Během studia se začal věnovat také zpěvu, nejprve u Marcyna B. Sczycińského, následně u Terezie Blumové. Pravidelně se účastnil mistrovských kurzů u Maria van Alteny. Věnuje se interpretaci tzv. staré hudby (např. se soubory Capella Regia Praha, Musica Florea, Ritornello, Societas Incognitorum), spolupracuje s Jiřím Stivínem a souborem Ensemble Damian (opery Tomáše Hanzlíka a Víta Zouhara). Ve svém repertoáru má oratoria, mše a kantáty J. S. Bacha, G. F. Händela, G. Carissimiho, G. B. Pergolesiho, A. Vivaldiho, A. Draghiho a J. H. Wiederera.
V mužském kvartetu Affetto svůj záběr rozšiřuje také na hudbu soudobou a experimentální (Miloš Štědroň, Michal Košut, Jan Meisl, Arvo Pärt). S Národním divadlem spolupracoval na inscenaci opery Martina Smolky Nagano (role Dominika Haška, 2004), opery Tomáše Hanzlíka Slzy Alexandra Velikého (role Hephaestiona, 2007) a v poslední době zejména se Soňou Červenou na inscenaci Zítra se bude... (2008). Nastudoval rovněž dvojroli Dargelos – Agathe v opeře Philipa Glasse Les Enfants terribles (2011) a roli Strážce osudu v Myslivečkově opeře Olimpiade (2013).
Jan Mikušek je spoluzakladatelem Mezinárodního festivalu cimbálu ve Valašském Meziříčí. Jako aktivní hráč na tento nástroj uvedl premiéry řady skladeb pro cimbál (Trifolium Antonína Tučapského, Mazel Tow Vladimíra Wimmera, Žalmy Svatopluka Havelky, Koncert pro cimbál a orchestr Jana Meisla).

Aktualizace: duben 2017