Vlastním jménem Karel Walter, literárním jménem Karel Valtr-Černý (též Karel Walter-Černý). Divadelní dráhu začal v roce 1910, zprvu hrál u kočovných společností V. Slavínského a K. Kaňkovského a ve Východočeském divadle. Za 1. světové války 1914 narukoval, ještě téhož roku byl zproštěn vojenské služby. Dále pracoval v ostravských dolech.

Po návratu k divadlu byl v letech 1916–1919 členem Státního divadla Brno, v letech 1919–1921 členem Státního divadla Ostrava, v sezoně 1921/1922 Divadla na Vinohradech, 1922/1923 šéfem činohry Státního divadla Ostrava a od začátku sezony 1923/1924 do 15. 1. 1926 hlavním režisérem a hercem divadla v Olomouci. Pro svůj rozháraný život, který vylíčil v životopisném románu Případ herce Haltera, byl v letech 1926–1936 mimo divadlo.

V roce 1927 se pokusil uchytit v Uranii, ale vzhledem ke svému špatnému psychickému stavu se musel podrobit ústavnímu léčení. V roce 1930 se nakrátko znovu vrátil k Uranii, avšak záhy se ocitnul znovu bez místa. V Národním divadle koncem 30. let hostoval, v roce 1940 byl angažován jako stálý host, od roku 1942 byl řádným členem činohry. Zemřel za nejasných okolností (16. 3. 1945 byl nalezen ve svém bytě mrtev).