Narozen v Praze, zemřel při autonehodě u Čimelic. V Německu používal jména Willi Nowak. Vyučil se rukavičkářem, od mládí však toužil stát se zpěvákem. Ve zpěvu se zdokonaloval sám a v místech přechodných pobytů ve Vídni, v Rusku, v Německu nebo během příležitostných angažmá u provinčních německých divadel, kde vystupoval v operách i v operetách (např. Jubiläums-Stadttheater Klagenfurt 1910 ap.). V Národním divadle hostoval pod pseudonymem Václav Lukeš v lednu–dubnu 1917 v rolích Holanďana a Wolframa (Tannhäuser).

Do souboru ND byl angažován od 1. 5. 1917 pro obor hrdinného barytonu (v prvních představeních vystupoval ještě pod jménem Lukeš-Novák). Jeho impulsívní chování způsobilo, že v květnu 1923 dostal okamžitou výpověď (osobní konflikt během příprav premiéry Novákovy Lucerny). O. Nedbal ho poté angažoval k opeře Slovenského národného divadla Bratislava, s níž se zúčastnil zájezdu do Barcelony a Madridu. V roce 1924 vypomohl též opernímu souboru divadla v Olomouci při zájezdu do Vídně, po němž přijal na krátkou dobu úvazek ve Volksoper. Do ND se vrátil 15. 1. 1925 a působil zde až do své smrti. Mimo ND pohostinsky vystupoval v Neues Deutsches Theater v Praze (1917), v Olomouci (1922, 1925) a v Plzni (1927).

Manžel zpěvačky ND Otilie Dvořákové. Pohřben na Vinohradském hřbitově v Praze (odd. 3, hrob č. 1).