Italský libretista a skladatel. Narodil se v Ferraře, zemřel v Miláně. Jako malý chlapec utekl z internátní školy ve Vídni a připojil se ke kočovným cirkusákům, aby ho nakonec policie zatkla až v Maďarsku. Jeho básně obdivoval Merelli. Verdi se na něho obrátil s žádostí o úpravu libreta opery Oberto a Solera zůstal další tři roky Verdiho dvorním libretistou. V té době Verdimu jeho texty velice vyhovovaly, neboť nepostrádaly dramatický náboj a působivé, rázné verše. Připravil libreta k operám Nabucco, Lombarďané na první křižácké výpravě, Jana z Arku a Attila (poslední nedokončil). Poté odjel se svou manželkou, zpěvačkou Teresou Rosmini do Španělska. Vedl vcelku pestrý život. V Madridu byl divadelním ředitelem a poté rádce a nejspíš i milencem královny Isabelly, v Miláně vydával náboženský časopis, Napoloeonovi III. a a Cavourovi sloužil jako tajný kurýr, egyptskému chedivovi pomáhal s organizací policejního sboru. Nakonec se ale k němu obrátilo štěstí zády a zemřel v chudobě a zapomnění. Na vlastní text složil pět oper, mj. Ildegonda (1840), Genio e sventura (1843) a La bermana de Pelayo (1853).