Životopis
Narozen v Praze, zemřel tamtéž. Původním povoláním byl učitel; ve zpěvu byl žákem F. Pivody. Pěveckou dráhu nastoupil u divadelní společnosti P. Švandy ze Semčic v Plzni (1869–1870). V září a říjnu 1870 hostoval v Prozatímním divadle, ale nebyl přijat. Po roce 1872 působil v oblastních i dvorních německých a rakouských divadlech (např. ve Štýrském Hradci), rovněž v německém divadle v Praze (1881–1882). V cizině zpíval i titulní úlohy ve Wagnerových operách Tannhäuser a Lohengrin.
O místo v souboru Prozatímního divadla se znovu ucházel v roce 1880 (do Prahy se tehdy vrátil z berlínské Krolloper), avšak přijat byl až po dalších pohostinských vystoupeních v úlohách Lyonela (Flotow: Marta) a titulního Ernaniho v červenci 1882. Členem Národního divadla byl v letech 1882–1900. Svou pěveckou dráhu však ukončil již 30. 9. 1892 a do roku 1900 pracoval v ND ještě jako korepetitor. Studoval se sólisty jejich úlohy, což do té doby dělali vesměs kapelníci.
Před první světovou válkou působil pod pseudonymem Isidor Brčko jako skladatel (hudba k fraškám) a kapelník Arény na Smíchově. Jeho dvojí hostování v Prozatímním divadle (1870 a 1880) nemělo u kritiky ani u obecenstva příznivý ohlas. Teprve v roce 1882 po nástupu do ND bylo zjevné, že jeho zvučný, ale příjemný tenor lyrické povahy se v cizině technicky a přednesově zdokonalil, a Soukup byl angažován pro party druhého tenoristy.
Otec zpěvačky Marie Hildebrandtové.