Dirigent. Počátky jeho umělecké činnosti jsou spjaty se souborem Velké opery 5. května (dnešní Státní opera), kde začínal jako kontrabasista a dirigent. Po sloučení Velké opery s Národním divadlem v roce 1948 přešel do zdejšího souboru; první operou nastudovanou pod hlavičkou ND byla Pucciniho Bohéma. V roce 1949 ho zde zastihlo pozvání k trvalé práci v Královské opeře ve Stockholmu, odkud se po čtyřech sezonách přestěhoval do Státní opery v Hamburku, kde brzy zaujal významné postavení v éře Rolfa Liebermanna.

Do roku 1986 byl hlavním hostujícím dirigentem Nizozemské opery v Amsterodamu, kde se soustředil na Janáčka, Strausse a Pucciniho. Hostoval pravidelně ve velkých amerických a evropských operních centrech (San Francisco, Washington, Filadelfie, Západní Berlín, Kolín nad Rýnem, Curych, Ženeva aj.) a se souborem opery pražského Národního divadla se prezentoval na četných evropských festivalech i při jiných příležitostech – především s Janáčkem, ale také se Smetanou, Dvořákem a Martinů. Natočil řadu snímků a operních kompletů, mj. Příhody lišky Bystroušky, Z mrtvého domu, Věc Makropulos aj.

V roce 1999 se vrátil k pultu, u něhož začínal, když pro Státní operu Praha nastudoval světovou premiéru zapomenuté opery Bubu z Montparnassu od Emila Františka Buriana. Až do roku 2002 zde působil jako hudební ředitel. V posledních letech se vracel jako host do Národního divadla, jehož řádným členem byl v letech 1948–1949, 1953–1958, 1962–1977 a 1990–1991. Poslední nastudování Lišky Bystroušky bylo pátou inscenací této opery, které v Národním divadle řídil.