Petr Iljič Čajkovskij
Datum narození
07.05.1840
Datum úmrtí
06.11.1893
Životopis
Ruský skladatel, hudební kritik a dirigent, profesor na konzervatoři v Moskvě (autor učebnice nauky o harmonii), jeden z nejvýznamnějších představitelů hudby 19. stol. Narodil se ve Votkinsku, zemřel v Petrohradě. V letech 1876–90 podporován mecenáškou Naděždou von Meck. V kompozičním díle spojoval prvky ruské lidové hudby s podněty klasické a romantické evropské hudby. Pro jeho sloh je příznačná lyrická subjektivní poloha a národní inspirace. Už Stravinskij, který byl uznávanou autoritou, upozornil na Čajkovského mistrovství, na jeho umění komponovat melodie a na dovednost zpracování skladeb. Když byl Čajkovskij jako vzor subjektivního patosu mnohými zbožňován, jinými nactiutrhán, začal na něj Stravinskij poukazovat jako na mistra kompozice, vyzdvihoval též jeho tvorbu baletních děl. Čajkovskij dirigoval řadu provedení svých děl (i v zahraničí, např. v Praze 1888 premiéru Evžena Oněgina). Z díla: šest symfonií (6. h moll Patetická), scénická hudba k divadelním hrám či předehry (Bouře, 1812, Hamlet, Romeo a Julie), tři klavírní koncerty (1. b moll), houslový koncert D dur, suity, opery (Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa, Panna Orleánská, Jolanta), balety (Labutí jezero, Šípková Růženka, Louskáček), skladby klavírní (cykly Dětské album, Roční doby), komorní (smyčcový kvartet D dur) a vokální.
Balet Šípková Růženka (uváděný také pod názvem Spící krasavice), patří do „zlatého fondu“ klasického baletního odkazu 19. stol. Premiéra se uskutečnila v roce 1890 na scéně carského Mariinského divadla v Petrohradě. Balet vznikl na popud ředitele carských divadel J. A. Vsevoložského, který vytvořil libreto podle pohádek Ch. Perraulta a ujal se také výtvarného řešení celé inscenace. Nádherná hudba Čajkovského a geniální choreografické kompozice Petipy, prokazující schopnost pohybové charakteristiky a smysl pro jevištní účinek, zajistily tomuto titulu cestu na všechna světová jeviště.
Na baletu Louskáček začal Čajkovský pracovat v roce 1891 dle detailně vypracovaného scénáře Maria Petipy. Specifikován byl nejen obsah a dění na jevišti, ale i počet taktů a charakter hudby, někdy i dokonce i její rytmická hodnota. O rok později byla hudba tohoto díla prvně představena veřejnosti ve formě koncertní suity a byla přijata s nadšením. Premiéra scénicky ztvárněného baletu se konala v Petrohradě 6. 12. 1892 spolu s Čajkovského operou Jolantou, přičemž dostudování inscenace se po nemocném Petipovi ujal Lev Ivanov.
Obě nejslavnější Čajkovského opery, Evžen Oněgin (1879) i Piková dáma (1890), vznikly na motivy velmi intimně laděných Puškinových děl, plných subtilních detailů a skvělých vypravěčských postupů. Leccos z toho nutně musí romantická opera potlačit ve prospěch vlastních kvalit. To však vůbec neznamená, že příčinou častých návratů Čajkovského Oněgina na jeviště bývá jen obrovská divácká obliba několika highlights této opery – ať už jde o vzrušenou Taťáninu dopisovou árii, o melancholickou árii Lenského či slavnou árii knížete Gremina o lásce, která „kvete v každém věku“. Čajkovskij své dílo záměrně neoznačil jako „operu“, nýbrž jako „lyrické scény“. Pod zdáním banality příběhu o neopětované lásce Taťány k Oněginovi se skrývá věčné téma lidské osamělosti, konflikt jedinečnosti a uniformity, ideálů a rezignace. To vše je prodchnuto Čajkovského brilantní, strhující a emotivně naléhavou hudbou.
Je autorem titulů
Barcarola (Koncert)
Canzonetta (Koncert)
Jolanta (Opera)
Koncert D dur (Koncert)
Louskáček (Balet)
Mazepa (Opera)
Mlčenlivost (Koncert)
Ne kukúšečka (Ostatní)
Noc (Ostatní)
Oněgin (Balet)
Proč (Koncert)
Předehra 1812 (Koncert)
Romance (Koncert)
Ruský tanec (Ostatní)
Serenáda (Balet)
Střevíčky (Opera)
Symfonie e moll (Koncert)
Trojka (Koncert)
Ukolebávka (Koncert)
Valse (Koncert)
Textové a hudební úpravy
Eugenij Oněgin premiéra SEZONA 1888/1889 - Autor libreta
Eugen Oněgin (Státní opera Praha) premiéra SEZONA 1997/1998 - Autor libreta
Eugenij Oněgin premiéra SEZONA 1901/1902 - Autor libreta
Eugenij Oněgin premiéra SEZONA 1903/1904 - Autor libreta
Eugen Oněgin premiéra SEZONA 1920/1921 - Autor libreta
Eugen Oněgin premiéra SEZONA 1929/1930 - Autor libreta
Eugen Oněgin premiéra SEZONA 1936/1937 - Autor libreta
Louskáček premiéra SEZONA 1938/1939 - Autor libreta
Všeslovanský večer premiéra SEZONA 1945/1946 - Hudba
Jevgenij Oněgin premiéra SEZONA 1948/1949 - Hudba
Eugen Oněgin premiéra SEZONA 1949/1950 - Autor libreta
Eugen Oněgin premiéra SEZONA 1959/1960 - Autor libreta
Eugen Oněgin premiéra SEZONA 1969/1970 - Autor libreta
Oněgin (Stuttgartský balet) premiéra SEZONA 1982/1983 - Hudba
Eugen Oněgin premiéra SEZONA 1993/1994 - Autor libreta
Čajkovskij premiéra SEZONA 1994/1995 - Hudba
Baletománie premiéra SEZONA 2004/2005 - Hudba
Oněgin premiéra SEZONA 2005/2006 - Hudba
Evžen Oněgin premiéra SEZONA 2008/2009 - Autor libreta
Amerikana III premiéra SEZONA 2012/2013 - Hudba
Black and White (Národní divadlo Brno) premiéra SEZONA 2015/2016 - Hudba
Oněgin premiéra SEZONA 2019/2020 - Hudba
Inscenátor
Koncert Petra Iljiče Čajkovského premiéra SEZONA 1887/1888 - Dirigent, Dirigent, Dirigent
Eugenij Oněgin premiéra SEZONA 1888/1889 - Dirigent
Velký koncert Petra Iljiče Čajkovského premiéra SEZONA 1888/1889 - Dirigent, Dirigent, Dirigent, Dirigent, Dirigent, Dirigent, Dirigent, Dirigent
Fotogalerie
Petr Iljič Čajkovskij
Petr Iljič Čajkovskij
Petr Iljič Čajkovskij
Petr Iljič Čajkovskij
Petr Iljič Čajkovskij (1879)