Poslední opera Leoše Janáčka je inspirovaná románem F. M. Dostojevského Zápisky z mrtvého domu. Do něj Dostojevskij přetavil vlastní zkušenost politického vězně se sibiřským trestaneckým lágrem i se širokou škálou lidí odsouzených za nejrůznější zločiny. Janáček tentokrát nechal stranou jím až dosud stále znovu zhudebňované příběhy velkých ženských dramatických postav a uzavřel se do světa mužského „zločinu a trestu“. Z metafory „mrtvého domu“ vyrůstá i Janáčkovo zvláštní, jakoby antidramatické pojetí této opery.
Život v lágru je sice vylíčen bohatě a velmi realisticky, ale to vše je pouhá kulisa, stále znovu se opakující a ubíjející rituál, předstíraný život. Ve skutečnosti vnímají vězni jako svůj pravý život jen svou minulost a přímo s posedlostí se do ní vracejí v mnohdy otřesných vyprávěních, aby se ujistili, že ještě žijí.
Inscenace získala 2. místo v anketě Divadelních novin Inscenace roku 2015.
Lucia Škandíková získala Cenu divadelní kritiky za scénografii v inscenaci v roce 2015.

Přibližná délka představení včetně přestávky: 2 hodiny a 15 minut, jedna přestávka 20 minut

Archivní složka sign. O 413g obsahuje následující materiál:
- cenový výměr programové brožury (25/2015)
- tisková zpráva
- zápis z inscenační porady (13. 11. 2014)
- protokol z výrobní porady (26. 1. 2015)
- cedule: 1. premiéra, 2. premiéra
- komplet cedulí - tematiky 1.–14. repríza
- propagační letáky, pohlednice, pozvánka
- mediální ohlasy z tisku, časopisu ND ad.
- programová brožura
- inscenační plakát
- kopie výtvarných návrhů kostýmů
- sada barevných a čb fotografií

Inscenace skončila bez oficiální derniéry.

Nastudováno podle kriticko-praktické edice Charlese Mackerrase a Johna Tyrrella s doplňky z úpravy Břetislava Bakaly a Oty Zítka. Sbor a orchestr ND, Český národní sbor.