Italský skladatel, libretista a kritik (někdy byl uváděn pod pseudonymem Tobia Gorrio). Narodil se v Padově, zemřel v Miláně. Syn italského malíře a polské hraběnky. Studoval v Miláně u Mazzucata a tam vzniklo jeho přátelství s Facciem. Společně odjeli do Paříže , kde se také poprvé setkal s Verdim a začal uvažovat o Faustovi a Neronovi jako o námětech k opeře. V roce 1868 proběhla v Miláně premiéra jeho opery Mefistofeles , její revidovaná verze o pár let později v roce 1875. Boito se věnoval především psaní libret pro jiné skladatele a k překladům zahraničních oper jako Čarostřelec, Rienzi, Ruslan a Ludmila. Úpravy Simona Boccanegry pro nové uvedení uspokojily Verdiho natolik, že po dřívějším negativním postoji k Boitovi vedly ke spolupráci na Othellovi a k vzájemnému přátelství. Pro Boita to byla nejvýznamnější událost jeho života. Verdi naléhal na Boita, aby pokračoval v komponování a dovedl ke konci práci na Neronovi. Tuto operu však Boito nikdy nedokončil, takže byla uvedena až po jeho smrti ve verzi, kterou vydali Toscanini a Vincenzo Tommasini. Boito si svou inteligencí a literární zručností vydobyl velkou úctu. Poskytl vynikající služby mnoha skladatelům, předvedl v plné kráse své básnické schopnosti (práce s rýmem a bohatý slovník). Jako kritik se řadil k oddaným, leč náročným příznivcům Wagnera., později se přiklonil spíše k Meyerbeerovi a Verdimu. K jeho nejznámnějším libretům, která nebyla určena pro Verdiho, patří Ponchielliho Gioconda.