Narozena v Budapešti (Maďarsko), zemřela v Praze. Vlastním jménem Otýlie. Základy hudebního vzdělání získala v rodině. Studiu zpěvu se soustavně věnovala od 16 let. Absolvovala pěvecké a klavírní oddělení Městské hudební školy v Plzni, kde zároveň navštěvovala obchodní akademii. V letech 1920–1926 pokračovala ve studiu zpěvu u J. Branžovského. Krátce pracovala ve Škodovce jako stenotypistka. Od roku 1925 se profesionálně věnovala zpěvu, spolupracovala s plzeňským Hlaholem a v sezoně 1927/1928 byla sólistkou v Plzni.

Po pohostinských vystoupeních v rolích Mařenky (Prodaná nevěsta) a Blaženky (Tajemství) byla 1. 9. 1928 angažována do Národního divadla jako sólistka mladodramatického oboru. V roce 1941 utrpěla při těžkém operativním zákroku poranění hlasivek, které mělo tragické následky pro její hlas. Zůstala sice do 31. 8. 1942 ve svazku opery, ale divadelní i koncertní činnosti musela zanechat. Věnovala se pak pouze pedagogickému působení.

Přes poměrně krátké tvůrčí období se do dějin opery zapsala jako velká osobnost. Vytvořila celou galerii romantických hrdinek světových oper (Lotta z Massenetova Werthera, Micaela z Bizetovy Carmen, titulní role Thomasovy Mignon), i Mozartových postav (Zerlina z Dona Giovanniho, Papagena z Kouzelné flétny). Vystupovala v Amsterodamu, Haagu, Berlíně a Barceloně. Koncertně interpretovala především soudobou písňovou tvorbu. V roce 1933 ztělesnila Mařenku v prvním zvukovém filmovém zpracování Prodané nevěsty.

Dcera vojenského kapelníka a hudebního skladatele Josefa Horáka.