Barytonista. Narozen ve Strakonicích. Jeho otec byl školený zpěvák a sbormistr pěveckého sdružení Zvon ve Strakonicích. Vystupoval veřejně jako zpěvák už od svých 16 let, za dob studií též jako dirigent, hráč na trubku a dudy, recitátor a ochotnický herec. Po maturitě na strakonickém gymnáziu (1950) studoval dva semestry hudební výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Absolvoval pěveckou výuku na Hudební fakultě AMU u K. Ungrové (1955), kde pak byl v letech 1955–1958 aspirantem. Veřejnosti se jako zpěvák představil v Operním studiu AMU (1953), na krajských scénách a pohostinsky v Národním divadle v roce 1957. Na formování jeho umělecké osobnosti měl vliv na škole a později v ND režisér F. Pujman a hlasový poradce a učitel B. Chorovič. Členem Opery ND byl od 1. 11. 1958 do své smrti.

Uměním klenuté kantilény, emocionalitou, lyrikou a vřelostí se stal pokračovatelem generace poválečných belcantistů ND (zejména Václava Bednáře). Barvitý hlas, přizpůsobivost stylu románských autorů a schopnost pěveckého i hereckého ztvárnění postav z něho učinily přesvědčivého interpreta i dramaticky náročnějších rolí, jako je Rodrigo (Don Carlo), Alfio (Sedlák kavalír), titulní Gianni Schicchi a Simone Boccanegra. Přední místo smetanovského interpreta si vydobyl rolemi Tomše (Hubička), Vladislava (Dalibor), Voka Vítkovice (Čertova stěna) či Přemysla (Libuše).

Získal cenu na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Helsinkách (1961) a stal se laureátem mezinárodních pěveckých soutěží v Moskvě (1957), Mnichově (1959), Praze (1960) a v Nizozemí (Hertogenbosch, 1960). Od roku 1968 učil zpěv na Konzervatoři Praha, od roku 1970 na Hudební fakultě AMU.

Pohřben je na Vinohradském hřbitově v Praze (IV, I, 672).