Sopranistka, narozena ve Vysokém Mýtu, zemřela v Praze. Vlastním jménem Marie Proskeová. Původně studovala klavírní hru na Hudební akademii ve Vídni (kam se rodina přestěhovala v roce 1919) u F. Rebaye (1926–1933) a pokračovala na mistrovské škole. Rebay náhodně objevil její pěvecké nadání. Začala se učit zpívat u L. Rippera a R. Eibenschützové, v letech 1933–1935 u F. Carpiho v Miláně a po jeho přesídlení do ČSR i v Praze. V roce 1936 byla pozvána z podnětu správního ředitele K. Neumanna k hostování v Národním divadle v úloze Gildy (Rigoletto) poté, co vzbudila pozornost svým výkonem v Mahlerově IV. symfonii (červen 1936). Členkou ND se stala 15. 11. 1936 a setrvala zde do 1. 9. 1973, kdy odešla na odpočinek.

Vedle činnosti operní byla významná i její tvorba koncertní; stala se vyhledávanou interpretkou písní (Novák, Křička, Prokofjev), kantátových a oratorních děl (Pergolesi, Haydn, Beethoven). Její pěvecké umění je zachyceno na mnoha zvukových snímcích, gramofonových deskách a rozhlasových nahrávkách. Jejího hereckého talentu využil i film, v období 1933–1935 hrála ve filmech: Jindra, hraběnka Ostrovínová, Na růžích ustláno a U nás v Kocourkově. Jako operní a koncertní zpěvačka reprezentovala čs. kulturu téměř po celém světě. Zpívala mj. v Rakousku, Maďarsku, Polsku, v NDR, NSR, SSSR, Itálii, Monte Carlu, ve Švýcarsku, Dánsku, Švédsku, v Brazílii, často v umělecké spolupráci se svým manželem jako dirigentem a klavíristou.

Manželka dirigenta a šéfa Opery ND Jaroslava Krombholce. Obdržela Cenu Thálie 1994 za celoživotní mistrovství. Je pohřbena v rodinné hrobce na Hřbitově sv. Václava (H) v Mělníku.