Zobrazit původní inscenaci Státní opery Praha v letech 1999–2011
O drama La Tosca Victoriena Sardoua se Giacomo Puccini zajímal od roku 1889, kdy v něm v Miláně viděl slavnou herečku Sarah Bernhardt. Složitá jednání jeho nakladatele Giulia Ricordiho se Sardouem a Pucciniho práce na Manon Lescaut a Bohémě však kompozici Tosky oddálily a skladatel operu dokončil až v roce 1899. Světová premiéra se uskutečnila v římském divadle Teatro Costanzi 14. 1. 1900; měla obrovský úspěch, i když například Gustav Mahler o ní mluvil jako o „mistrovské slátanině“ a ještě hůře se vyjádřil Richard Strauss. Přesto dnes patří opera o slavné zpěvačce Tosce, jejím milenci, malíři Cavaradossim a zákeřném policejním šéfovi baronu Scarpiovi, odehrávající se roku 1800 v době napoleonských bojů proti Rakousku v Itálii, k nejpopulárnějším operním titulům.
Inscenace využívá legendární scénografii Josefa Svobody z období Velké opery 5. května (dnes budova Státní opery). Věrná kopie výpravy z roku 1947, vytvořená ovšem již moderními technologiemi, přispěla k velké oblíbenosti této inscenace. Režie ctí původní koncepci režiséra Karla Jerneka.
Archivní složka sign. O 354ch obsahuje následující materiál:
- programová brožura
- komplet cedulí - tematiky 1.–53. repríza
- 1 výstřižek z časopisu ND
- zvlášť cedule k derniéře
Materiály týkající se inscenace od její premiéry v roce 1999 do konce roku 2011 jsou uloženy ve fondu Státní opery Praha.