O drama La Tosca Victoriena Sardoua se Giacomo Puccini zajímal od roku 1889, kdy v něm v Miláně viděl slavnou herečku Sarah Bernhardt. Složitá jednání jeho nakladatele Giulia Ricordiho se Sardouem a Pucciniho práce na Manon Lescaut a Bohémě však kompozici Tosky oddálily a skladatel operu dokončil až v roce 1899. Světová premiéra se uskutečnila v římském divadle Teatro Costanzi 14. 1. 1900; měla obrovský úspěch, i když například Gustav Mahler o ní mluvil jako o „mistrovské slátanině“ a ještě hůře se vyjádřil Richard Strauss. Přesto dnes patří opera o slavné zpěvačce Tosce, jejím milenci, malíři Cavaradossim a zákeřném policejním šéfovi baronu Scarpiovi, odehrávající se roku 1800 v době napoleonských bojů proti Rakousku v Itálii, k nejpopulárnějším operním titulům.
Inscenace využívá legendární scénografii Josefa Svobody z období Velké opery 5. května (dnes budova Státní opery). Věrná kopie výpravy z roku 1947, vytvořená ovšem již moderními technologiemi, přispěla k velké oblíbenosti této inscenace.

R:podle K.Jerneka,S:z roku 1947.Převzaté předst.ze SOP-premiéra v SOP 7.6.1999, v SOP odehráno 219.repríz.1.předst. po spojení s ND 14.1.2012 v Hradci Králové (zájezd)=220.repríza. Orchestr a sbor SO. Celkový počet repríz: 272.