Rigoletto (Opera)
Státní opera, od 30.01.2021
Popis
Novou inscenaci opery Rigoletta nastudovala ve Státní opeře mladá česká režisérka Barbora Horáková Joly, nositelka prestižního britského ocenění International Opera Award 2018 v kategorii Objev roku: „Soustředili jsme se na titulní postavu Rigoletta, který je pronásledován tajemstvím své minulosti. To jej přivedlo ke službě znuděné, amorální a dekadentní mužské společnosti, v níž se hroutí všechny hodnoty“, říká režisérka.

Titulní hrdina, dvorní šašek a hrbáč Rigoletto, s výsměchem na rtech a úzkostí v duši dobře ví o nesprávnosti své služby zhýralému vévodovi; právě proto tak hluboce prožívá kletbu, která padla na jeho hlavu. Námět ke svému dalšímu opernímu dílu našel Giuseppe Verdi ve hře Le Roi s’amuse (Král se baví) slavného francouzského dramatika a básníka Victora Huga. A to přesto, že věděl, že se Hugova hra setkala s velkou nelibostí francouzské cenzury a že ihned po premiéře v listopadu 1832 v Paříži bylo její další uvádění zakázáno. Nejinak dopadl nakonec i Verdi, i on se utkal s cenzurou, která považovala námět za „nemorální“ a „urážku královského majestátu“. Nakonec došlo ke kompromisu: z francouzského krále se stal italský vévoda z Mantovy a změnilo se místo děje, avšak to podstatné, charaktery postav i dramatické situace, zůstalo zachovány. Premiéra opery 11. 3. 1851 v Benátkách byla jednoznačným triumfem a vévodův cynický popěvek „La donna e mobile“ (Ó jak je měnivé to srdce ženy) si příštího dne zpívali lidé na ulicích. Verdimu bylo jasné, že napsal operní hit!

Na jevišti budovy Státní opery byl Rigoletto uváděn od počátku její existence. Poprvé zde zazněl 21. 5. 1888 v tehdejším Novém německém divadle, v dalších sezonách lákal publikum mj. i atraktivními zahraničními hosty v čele s legendárním Enrikem Carusem (4. a 10. 5. 1904). Zatím poslední inscenace v režii Karla Jerneka (premiéra 14. 1. 1988 ve Smetanově divadle, derniéra 28. 6. 2017 v Hudebním divadle Karlín) byla uvedena celkem 483x.

Inscenace byla nastudována v době zavřených divadel kvůli pandemii koronaviru. 1. premiéra se odehrála bez diváků v přímém přenosu České televize, 2. premiéra se uskutečnila taktéž bez diváků online na platformě YouTube.com.

Délka představení 2 hodiny, 1 přestávka.
Orchestr a Sbor Státní opery. Nastudováno v době pandemie koronaviru.
Textové a hudební úpravy
Autor libreta : Francesco Maria Piave
Inscenátoři
Spolupracovali
Asistent režie : Petr Jirsa, Jan Adam
Asistent scénografie : Robert Sievert
Hudební příprava : Jelena Nosková, Světlana Janová
II. dirigent : Richard Hein
Koncertní mistr : Radovan Šandera, Antonín Burda
Mistr světel : Hynek Dörner
Mistr zvuku : Matouš Uhlíř
Nápověda : Barbora Hamalová
Světelný design : Jan Dörner
Umělecký ředitel výroby : Martin Černý
Videoprojekce : Sergio Verde
Vedoucí garderoby : Lenka Havlíčková
Vedoucí maskérny : Anna Škvorová
Vedoucí hudebního nastudování : Šárka Knížetová
Vedoucí jevištního provozu : Pavel Dautovský
Vedoucí výroby dekorací : Stanislav Hrdlička
Vedoucí výroby vlásenek : Aleš Frýba