V jedné kapitole knihy německého romantického básníka a prozaika Heinricha Heineho Paměti pana Schnabelewopského se objevuje jaksi v druhém plánu postava „bludného Holanďana“. Osud námořníka, který se prohřešil tím, že chtěl za každou cenu překonat přírodu a proplout nebezpečnou bouří, je za své rouhání proklet a jeho jedinou nadějí na vysvobozující smrt je věrná láska ženy, Richarda Wagnera okamžitě upoutal. Co víc by si měl romantický skladatel přát, než hudbou vyjádřit rozbouřené moře, rozhárané lidské duše, milostné vášně i odhodlání pro lásku zemřít? Do hlavní ženské hrdinky Senty Wagner promítl svou představu ženského ideálu, který se obětuje pro spásu mužského hrdiny. Takovou rolí je v jeho tvorbě i Alžběta v Tannhäuserovi, Isolda v Tristanovi a Isoldě a Brünnhilda v Prstenu Nibelungově.

Bludný Holanďan navazuje na tradici německých romantických oper Carla Marii von Webera a Heinricha Marschnera. Je to v zásadě ještě tradiční opera uzavřených čísel s recitativy a áriemi, zároveň zde ale Wagner již nastoupil cestu k pozdějším prokomponovaným hudebním dramatům s leitmotivy, spojenými s konkrétními postavami a tématy. Ty základní jsou obsažené již v předehře: Holanďanův motiv, motiv bouře a motiv vykoupení. Důležitou roli má v opeře také sen: Senta žije v jiném světě než její okolí, touží po výplodu své vlastní fantazie, po Holanďanovi, jehož přízrak je pro ni skutečností. Inscenátorům tak Wagner nabídl široký prostor k vyjádření často velmi úzkých hranic mezi realitou a snem či mezi rozumem a šílenstvím.

Premiéra se uskutečnila 2. 1. 1843 v Drážďanech pod Wagnerovou taktovkou. V Čechách uvedl Bludného Holanďana poprvé 7. 9. 1856 soubor německé opery Stavovského divadla v Praze pod taktovkou Františka Škroupa. Zatím poslední pražská inscenace měla premiéru ve Státní opeře Praha 29. 5. 2008 v nastudování dirigenta Guillauma Tourniairea a v režii Stephena Taylora. Nové inscenace se ujme hudební ředitel Státní opery, německý dirigent Karl-Heinz Steffens, a norský režisér a scénograf Ole Anders Tandberg.

Nastudováno v němčině, české a anglické titulky.

Délka představení 2 hodiny 20 minut, hraje se bez přestávky.

Sbor a Orchestr Státní opery.