Historku o florentském chytrákovi Giannim Schicchim znal dobře už Dante Alighieri – dokonce se o něm zmiňuje ve své slavné Božské komedii: Schicchi prý zfalšoval ve svůj prospěch závěť bohatého Buosa Donatiho a za to přišel do pekla. Do širokého povědomí však Gianni Schicchi vstoupil teprve díky Giacomu Puccinimu a jeho operní komedii. Po smrti Dona Buosa Donatiho se, jak už to bývá, shromáždili jeho příbuzní, aby se přihlásili o svůj díl z Buosova nemalého dědictví. Něco se šušká o tom, že Buoso své příbuzné obešel a největší část svého majetku odkázal jakémusi klášteru… Co takhle pro změnu obejít Dona Buosa a jeho závěť… Je to všechno opravdu taková legrace, jak by se dalo soudit z Pucciniho groteskní, bravurní a jiskřivé hudby, v níž samozřejmě nechybí ani typicky pucciniovské melodie v čele s hitem „O mio babbino caro“? Co je to vlastně za lidi, tihle příbuzní bohatého nebožtíka Dona Buosa? A kdo to asi ten Don Buoso Donati byl? Jsou to všechno jenom pitoreskní postavičky ze středověké Florencie, nebo k nim máme mnohem blíže, než bychom si mysleli?
Nepřehlédl Dante v pekle ještě někoho dalšího, kdo má v téhle „historce“ prsty? Právě takové otázky inspirovaly vynikajícího českého operního režiséra Davida Radoka ke vzniku zcela nové, černé operní komedie, která dějově předchází Pucciniho Giannimu Schicchimu a líčí, jak to celé se smrtí Dona Buosa mohlo být… Spolu se skladatelem Janem Kučerou napsali pro Národní divadlo operní novinku, která po dějové i hudební stránce čerpá z proslulé Pucciniho aktovky, ale zároveň posunuje celý příběh do poněkud jiného světla.

Autorská a nakladatelská práva k provozování opery Gianni Schicchi zastupuje RICORDI.

Délka celého představení 2 hodiny 15 minut, 1 přestávka.
Fotografové inscenace: Ilona Sochorová, Zdeněk Sokol

Hráno v jeden večer společně s operním prequelem Don Buoso. Účinkuje Orchestr Národního divadla.