Hudbě se věnuje od dětství – v šesti letech se začal učit hře na klavír, ve dvanácti hře na hoboj pod vedením V. Hanuše. Ve 14 letech byl přijat na pražskou konzervatoř, kde studoval hoboj (F. X. Thuri) a dirigování (M. Klemens, J. Vodňanský). Oba obory pak vystudoval na pražské HAMU (hoboj u J. Mihule a dirigování u J. Bělohlávka). Jako hobojista se zúčastnil interpretačních kurzů Evropské hudební akademie v Bonnu (1990, G. Schmalfuss) a letní akademie v Telči (1995, 1998 a 2000, J. L. Capezzali).

Během studií se prosadil v mnoha národních i mezinárodních interpretačních soutěžích, z nichž jmenujme alespoň Concertino Praga (1989, 1. cena v mezinárodním kole), Chomutovskou hudební soutěž (1993 – 1. cena a titul absolutního vítěze) či mezinárodní interpretační soutěž Pražského jara (1996 – 2. cena a 4 další ceny). V roce 1996 mu byla udělena Cena Josefa Hlávky, o rok později obdržel od Společnosti Bohuslava Martinů cenu za nejlepší provedení díla tohoto skladatele na karlovarském festivalu „Mladé pódium“.

Dva roky byl prvním hobojistou Opery Národního divadla v Praze, v letech 1995–2005 zastával místo sólohobojisty v Pražské komorní filharmonii. Je spoluzakladatelem dechového kvinteta „In uno spirito“, které získalo v roce 1995 cenu „Prix Mercure“ v rakouském Semmeringu. Jako dirigent spolupracoval zpočátku nejvíce s Pražskou komorní filharmonií, kde během deseti let dirigoval více než 50 koncertů, a to i na významných hudebních festivalech a prestižních událostech (Pražské jaro, Chopinovy Mariánské lázně, Murten Classics, den oslav výročí úmrtí A. Dvořáka – koncert v přímém přenosu do celé Evropy atd.), několikrát vystoupil i jako sólista a dirigent v jedné osobě.

Postupně se stal pravidelným hostem řady českých symfonických těles, v roce 2004 debutoval s orchestrem FOK, v roce 2010 pak s Českou filharmonií, kde působil též jako asistent šéfdirigenta V. Ashkenazyho (2001/2002). Poznal práci i mnoha jiných významných dirigentů, jako jsou např. L. Segerstam, C. P. Flor, Z. Mácal, M. Honeck aj. V sezoně 2004/2005 byl šéfdirigentem Kladenského symfonického orchestru. Dále hostoval v Maďarsku (Symfonický orchestr Miskolc), Japonsku (orchestr Tohogakuen) a Polsku (Baltská filharmonie Gdaňsk).

Rokem 2005 začíná pravidelná spolupráce se Státní filharmonií Košice, kde se počínaje sezonou 2008/2009 stal šéfdirigentem. Nastudoval a provedl zde mnoho stěžejních děl světového symfonického repertoáru (Čajkovskij: 5. a 6. symfonie, Dvořák: 6.–9. symfonie, Debussy: Moře, Stravinskij: Pták Ohnivák, Janáček: Taras Bulba, Musorgskij/Ravel: Kartinky, Rimskij-Kosrakov: Šeherezáda atd.), ale i rozsáhlá díla vokálně-instrumentální (Verdi: Requiem s Maďarským filharmonickým sborem, Mozart: Requiem, Dvořák: Stabat Mater, Haydn: Paukenmesse a Mascagni: Messa di Gloria). Košickou filharmonii řídil i při velmi úspěšných koncertech v Maďarsku a Polsku a též na vůbec prvním vystoupení tohoto orchestru na festivalu Pražské jaro 2010).

Věnuje se intenzivně také opeře – od roku 2000 působí v pražském Národním divadle (od roku 2004 je zde v trvalém angažmá) jako dirigent inscenací Don Giovanni, Kouzelná flétna, Figarova svatba, Příhody lišky Bystroušky, Řecké pašije, Carmen, Rusalka ad. V letech 2006–2007 v Národním divadle nastudoval Smetanovy opery Tajemství a Hubička, jejichž premiéry na festivalu Smetanova Litomyšl zaznamenala Česká televize. V sezoně 2011/2012 nastudoval v české premiéře Brittenovu operu Gloriana.

Se souborem Národního divadla vystoupil na Janáčkově festivalu v Brně (Osud), v Düsseldorfu (Don Giovanni), na mezinárodním operním festivalu ve Wiesbadenu (Adriana Lecouvreur), v Jižní Koreji (Don Giovanni), v italské Ravenně (Don Giovanni) a na Kypru (Hoffmannovy povídky). Vedle působení v Národním divadle spolupracoval též se zahraničními operními domy, např. Teatro Real Madrid (Osud) nebo Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf-Duisburg, kde nastudoval novou inscenaci Dona Giovanniho (2005). V Národním divadle moravskoslezském v Ostravě nastudoval opery U. Giordana Fedora (2011) a Andrea Chénier (2015).

Aktualizace: březen 2017